Internetová encyklopedie dějin Brna

Antonín Janošík

    Antonín Janošík


    • * 26.7.1926 Lidečko (okres Zlín) – † 24.10.1950 Uherské Hradiště (okres Zlín)


    • válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje; partyzánské hnutí; protikomunistický odboj; oběť perzekuce


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      ČSR


    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Lidečko


    • vzdělání

      obecná a měšťanská škola

    • jiné pocty

      jeho jméno uvedeno na pomníku obětí komunismu ve Vsetíně


    • zaměstnání

      pracoval na rodičovském hospodářství v Lidečku


    • poznámky

      Na konci okupace se zapojil do partyzánského hnutí. V létě roku 1948 se rozhodl odejít za hranice, což se mu v červenci 1948 podařilo. V Bavorsku prošel několika utečeneckými lágry.
      Dosud není spolehlivě vyjasněno, jaké bylo pozadí jeho cesty za Rudolfem Lenhardem, když se Janošík rozhodl k návratu do ČSR. Sem přišel v září 1948 jako tzv. „agent - chodec“. I když bezpečnostní orgány o jeho příchodu věděly, nebyl zatčen, protože se skrýval. S pomocí matky vyhledal Rudolfa Lenharda. Po založení valašské skupiny organizace „Světlana“, tzv. „Světlana - Makyta“, se do ní zapojil i Antonín Janošík (krycím jménem „Fred“).
      Janošík nepronikl mezi lidi z vedení organizace, a protože musel žít v ilegalitě, zůstával i mimo hlavní proud jejích aktivit. Jeho hlavním útočištěm se stala neobydlená chata ve Střelné, kde mu pomáhali další členové organizace (potraviny, peníze, falešné doklady na jméno „Štefan Sýkora“). Později dostal od vedení celé „Světlany“ úkol vybudovat na Slovensku navazující odbojovou síť a rozšiřovat zde protikomunistické letáky, nebyl však příliš úspěšný.
      Po zahájení zatýkání StB Uherské Hradiště dne 11. 3. 1949 se mu podařilo unikat až do 5. 4. 1949, kdy byl po provokaci zatčen. Velmi intenzivně se bránil (měl u sebe tři ruční granáty, pistoli a samopal) a příslušníci StB mu jen s velkým úsilím zabránili použít granát, kterým chtěl zabít útočníky i sebe.
      Statečně se choval i během tvrdých výslechů a dlouhého věznění. Dokonce připravoval útěk z věznice v Uherském Hradišti, po odhalení příprav dostal okovy i na nohy. Soud s Janošíkem a dalšími osobami z „jeho“ skupiny proběhl před tribunálem Státního soudu, oddělení Brno, v sále velkého kina v Gottwaldově ve dnech 24. – 27. 4. 1950, rozsudek byl vynesen až 29. 4. 1950. Spolu s Rudolfem Lenhardem odsouzeni k smrti. Po zamítnutí odvolání popraveni 24. 10. 1950 ve věznici v Uherském Hradišti Antonín Janošík, Rudolf LenhardFrantišek Mana.
      Podle dobové právní kvalifikace popraven pro velezradu, (vyzvědačství) § 1/1-3 zákona číslo 231/1948 Sb. Uváděna i podoba příjmení „Jánošík“, datum popravy 29. 10. 1950 a místo popravy Brno.


    • prameny, literatura


    • osoby

      Rudolf Lenhard
      spolupráce v protikomunistickém odboji, společně popraveni František Mana
      společně popraveni


    • rodiče

      Antonín Janošík
      Anna Janošíková (Šťotková)


    • sourozenci

      Anna Mišůnová (Janošíková)
      Františka Poláchová (Janošíková)


    • osoba na objektech

      popravení účastníci III. odboje
      pomník: Jihlavská 1/01


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 07. 01. 2019