Internetová encyklopedie dějin Brna

František Mana

    František Mana


    • * 22.10.1910 Horní Lideč, okr. Vsetín – † 24.10.1950 Uherské Hradiště


    • válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje; protikomunistický odboj; oběť perzekuce


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Horní Lideč čp. 109


    • vzdělání

      dvě třídy obecné školy

    • jiné pocty

      jeho jméno uvedeno na pomníku obětí komunismu ve Vsetíně


    • zaměstnání

      autodopravce

    • politická orientace

      KSČ (v letech 1945–1947)


    • poznámky

      Za války zásoboval partyzány, za tuto činnost obdržel písemné uznání generála Ludvíka Svobody. V roce 1945 vstoupil do KSČ, ale z vlastní iniciativy vystoupil v roce 1947. Na konci listopadu 1948 ho oslovil Rudolf Lenhard, informoval o vznikající protikomunistické organizaci „Světlana“.
      Sám Lenhard založil skupinu „Světlana - Makyta“, do ní vstoupil i František Mana. Vzhledem k profesi autodopravce a vlastnictví automobilu mu určil Lenhard funkci řidiče. Mana podepsal přísahu a dostal krycí jméno „Vrba“. Účastnil se aktivně zapojování dalších členů, vozil Lenharda po celém Valašsku. I po odchodu Lenhard do ilegality na počátku roku 1949 vykonával Mana podobné úkoly, rozšířené o doručování protirežimních letáků. Z obav před vlastním zatčením byl František Mana od 28. 2. 1949 v ilegalitě, StB jej za pomoci provokatérů zatkla až 30. 3. 1949.
      Zatčený František Mana byl převezen do vazby KV StB Gottwaldov v Uherském Hradišti, podroben psychickému i fyzickému mučení. Trestní oznámení na něj a další osoby podáno KV StB Gottwaldov na Státní prokuraturu Brno až 26. 1. 1950.
      Státní soud, oddělení Brno, za předsednictví JUDr. Horňanského rozhodl ve dnech 9.–13. 5. 1950 v Uherském Hradišti v sokolovně, že František Mana byl odsouzen k trestu smrti.
      Podle dobové právní kvalifikace popraven pro velezradu, veřejné násilí, vydírání § 1/1 zákona číslo 231/1948 Sb.; § 190 zákona číslo 117/1852 říšského zákoníku (trestní zákon). Nejvyšší soud zamítl 14. 7. 1950 dovolání, zamítnuta i žádost o milost.
      František Mana byl popraven 24. 10. 1950 ve věznici v Uherském Hradišti. Další souzení v jeho skupině dostali vysoké tresty odnětí svobody. Rehabilitován byl až po roce 1990.


    • prameny, literatura


    • osoby

      Antonín Janošík
      společně popraveni Rudolf Lenhard
      spolupráce v protikomunistickém odboji, společně popraveni


    • partneři

      Anežka Manová (Špačková)


    • děti

      František Mana
      Rudolf Mana
      Marie Manová


    • rodiče

      Josef Mana
      Marie Manová (Daňová)


    • sourozenci

      Josef Mana
      Alois Mana
      Marie Manová
      Františka Manová


    • osoba na objektech

      popravení účastníci III. odboje
      pomník: Jihlavská 1/01


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 07. 01. 2019