Cihelna Malá Klajdovka A
povrchový sběr
Líšeň
1953
Moravské zemské muzeum
Místo bylo sledováno po delší časový úsek. První nálezy fauny odtud byly získány již před druhou světovou válkou, další výzkumy zde navázaly od poloviny 50. let 20. století. Nálezy kostí koně, mamuta, soba, lva, medvěda či pižmoně pocházejí z let 1932, 1933, 1936, 1938, 1954 a 1958. V březnu a dubnu roku 1953 K. Valoch prováděl detailnější studium cihelny na Malé Klajdovce. Z téhož roku ze spraše pocházejí nálezy kostí drobných savců (sviště, krtka, křečka a rejska) a zuby koně. V podrobném článku, publikovaném roku 1955 popsali Musil s Valochem v rámci této lokality 22 m vysoký profil s 20 vrstvami spraší a pohřbených půd. Horní část profilu byla tvořena sedimenty konce svrchního pleistocénu. Ve 14 m byla popsána vrstva posledního interglaciálu eemu (tehdy označenou jako Riss–Würm), v hloubce 20 m se podle autorů nacházela mocná vrstva předposledního glaciálu saale (dříve Riss 1). Vrstvy byly označeny podle tehdejších zvyklostí počátečními písmeny alpských stratigrafických stupňů. V sedimentech byla nalezena měkkýší fauna. Dne 5. 5. 1955 byla nalezena vřetenní kost bovida; v nadloží terasy na bázi cihelny kůň, mamut a bovid. Z půdního komplexu PK V a VI pochází hrotitý křemenný úštěp a valounek křemene. Na dně jámy nalezl roku 1957 J. Dvořák křemenný sekáč. V roce 1958, na bázi sedimentu spojovaného s W1 [starší viselský glaciál] byl nalezen mamutí molár. Snad ještě jeden molár pochází z téže úrovně bez uvedení doby nálezu.
49.1980075N, 16.6630819E
paleolit starší (800 000 – 300 000/250 000 př. současností)
paleolit střední (350 000/250 000 – 40 000/35 000 př. současností)
Ústav Anthropos Moravského zemského muzea
Karel Valoch
Zkoumal lokalitu v 50. letech 20. století.
Monografie
Los
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.