Brno-Mozartova (rekonstrukce komunikace a inž. sítí)
záchranný výzkum
75
Brno-město
2003
Archaia Brno o.p.s.
29/03, 2003, Brno – Mozartova ulice, rekonstrukce vozovky a IS., Archaia Brno o.p.s.
Terénní část archeologického výzkumu v Mozartově ulici proběhla v měsících září 2002 až březnu 2003. Vlastní akce byla vyvolaná investičním záměrem města Brna na rekonstrukci kanalizace a vozovky.
V rámci rekonstrukce ulice byl v celé délce sledován výkop kanalizace položený z velké části v trase staré kanalizace, proto se zde archeologický výzkum omezil pouze na dokumentaci profilů.
Nejmladšími zjištěnými aktivitami na lokalitě jsou četná zdiva související se stavbou jezuitské koleje.
Nejvýraznější horizont na lokalitě náleží přelomu 13. a 14. století, popř. počátku 14. století. Pro toto období je především zajímavý architektonický vývoj postihnutelný na zkoumané ploše. Byla odkryta část suterénu dřevohliněného domu, jehož zánik lze datovat podle materiálu v destrukčních úrovních na přelom 13. a 14. století. Ze zásypu suterénu bylo získáno velké množství železných a keramických předmětů (např. obruč kola, nože, podkovy, kostěná střenka nože, kování knihy, keramická plastika koně s pozůstatkem jezdce, zlomky nádob a další). V rámci zásypů byla pozorována destrukce otopného zařízení propadlého při zániku domu z nadzemních podlaží do suterénu. V jeho destrukci byly nalezeny zlomky kuchyňské keramiky, železná trojnožka na podkládání hrnců při vaření na otevřeném ohni a také fragmenty zeleně glazovaných obkládacích desek či dlaždic, které mohly sloužit např. jako snadno udržovatelná část obložení topeniště (kamen), akumulující současně teplo a splňující i dobové estetické požadavky na kulturu bydlení. Jedná se o první takovou situaci zjištěnou v rámci Brna. Ve dně suterénu se nacházelo množství výkopů, většinou neznámé funkce. Archeologickým výzkumem byly zachyceny východní a jižní stěny suterénu, podél nichž byly řady kůlových jam nesoucích vertikální dřevěnou konstrukci sklepa, případně i domu. Vznik suterénu lze datovat pomocí keramického materiálu obsaženého ve výkopech hloubených do dna suterénu do doby okolo poloviny 13. století, jeho zánik pomáhají upřesnit i dvě mince Jana Lucemburského na počátek 14. století.
Relikt další takové stavby byl pravděpodobně dokumentován ve výkopu kanalizace a jejích přípojek v jižní části ulice. Zde však byla zachycena pouze spodní část tohoto objektu, protože se v této části ulice v minulosti, oproti situaci ve středověku, výrazně změnil terén.
Na zasypanou destrukci prvně zmiňovaného suterénu navazují dorovnávky a komunikační úpravy terénu (např. výrazné štětování metabazitem) s pozůstatky dokladů lidské činnosti mezi jejich jednotlivými etapami. V rámci nich byly nalezeny i dvě výše zmíněné mince – parvy Jana Lucemburského, z období jeho vlády před rokem 1319. Nad horizontem vyrovnávek terénu, resp. v jeho horní části byl odkryt relikt výrobního zařízení – pece s cihlovými skořepinovými stěnami lepenými na hlínu a několika úrovněmi výpalu dna. V současné době nemůžeme říci, jakému účelu pec sloužila. Následné aktivity nebyly v rámci souvrství zaznamenány, protože byly odstraněny při budování ulice Mozartovy počátkem 20. století.
Zděnou zástavbu reprezentovaly pozůstatky dvou kamenných suterénů středověkých domů. Jejich výstavbu můžeme datovat do období okolo roku 1300. Důležité je, že na zdivech obou sklepů lze pozorovat pravděpodobně ještě pozdně gotické úpravy, což by dokládalo existenci měšťanské zástavby v tomto prostoru po celý středověk a snad až do převzetí areálu kláštera jezuity.
V průběhu středověku bylo zejména v severní části ulice vyhloubeno několik odpadních jímek. Z nich můžeme na základě keramického materiálu dvě datovat do druhé poloviny 13. století. Další náleží přelomu 13. a 14. století. Do 16. století lze podle keramiky nalezené v zásypu výkopu datovat kamennou studnu nalezenou ve střední části ulice a odpadní jímku s cihlovými pilířky pro nadzemní konstrukci v rozích výkopu. Z ostatních odpadních jam nebyl získán žádný materiál, prostřednictvím kterého by bylo možno jímky časově zařadit, s velkou pravděpodobností můžeme uvažovat o období středověku.
Nejstarší doloženou aktivitou na lokalitě představují pozůstatky zkulturněného půdního typu, datovatelné pomocí zlomků keramiky do 1. poloviny 13. století.
středověk - novověk
dočasně Archaia Brno o.p.s. A063/2002-0102-001 až A063/2002-1122-0102
článek v odborném periodiku "Předběžné výsledky záchranných archeologických výzkumů v Brně v roce 2003"
Sed
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.