2007-2008: „Komplexní regenerace historického jádra – ostatní komunikace – rekonstrukce ulice Rašínovy“

„Komplexní regenerace historického jádra – ostatní komunikace – rekonstrukce ulice Rašínovy“

archeologické lokality

Jakubská
Rašínova

typ výzkumu

záchranný výzkum

číslo parcely

548, 549/1

katastr

Brno-město

rok / datum výzkumu

2007-2008

instituce

Archaia Brno o.p.s.

nálezová zpráva

26/09, 2009, Nálezová zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu při stavbě „Komplexní regenerace historického jádra – ostatní komunikace – rekonstrukce ulice Rašínovy“, Archiv Archaia Brno o.p.s.

popis

V souvislosti s rekonstrukcí ulic Jakubská a Rašínova byl v měsících srpnu 2007 až červnu 2008 v prostoru vozovky a přilehlých chodníků proveden rozsáhlý záchranný archeologický výzkum.

JAKUBSKÁ ULICE. Nejstaršími aktivitami zachycenými v rámci výzkumu na Jakubské ulici jsou dva středověké objekty z 1. poloviny 13. století, pozůstatek pece neznámého účelu a kůlové jamky - pozůstatky parcelních plotů vymezujících průběh někdejší Jakubské ulice v počátcích města. Patrně ještě v průběhu 1. poloviny 13. století tyto parcelní ploty zanikly a uliční čára byla posunuta několik metrů jižněji, což dokládají četné žlábky - koleje po vozech, překrývající starší kůlové konstrukce. Do 2. poloviny 13. století můžeme zařadit nález vstupní šíje dřevohliněného (zděného?) domu, která byla zasypána na přelomu 13. a 14. století a předstupovala cca 3 m do ulice.
Těsně po svém zániku byl tento dům nahrazen zděným sklepem, jehož již vyzděná vstupní šíje o vnitřní šířce cca 2 m také předstupovala do ulice a částečně překryla starší zasypaný vstup. Kamenný štítově orientovaný dům vyzděný převážně z metabazitů o síle zdiva cca 1 m, byl cca 8,8 m široký a do ulice měl proražena dvě osvětlovací okénka. V tomto období již byl prostor ulice vyštětován drobnými valounky, které lze považovat za první uliční dlažbu. Přibližně z přelomu 13. a 14. století pochází i druhý zděný sklep středověkého domu situovaný západněji. Jednalo se obdélný okapově orientovaný sklep o délce 14 m.
K domu náležel i průjezd, z něhož se zachovala část západního ostění vyzděného na jemnou zelenošedou maltu. Celková délka domu by v tomto případě činila cca 17 m. Je zcela nepochybné, že ještě v průběhu 14. století se jednalo o dvě měšťanské parcely, z nichž jedna byla jmenována v pramenech jako Curia Oberszezine. Z období výstavby obou gotických domů pochází také středověká pec na vápno, která byla zasypána keramickým materiálem z přelomu 13. a 14. století. Předpecní jáma byla z větší části zničena při výstavbě barokní krypty pod kaplí sv. Mořice. Z období středověku pochází ještě základové kamenné zdivo o síle 0,7 m spojované žlutou vápennou maltou, které lze interpretovat jako parcelní ohradní zeď spojující kapli sv. Mořice se sousedním středověkým domem.

RAŠÍNOVA ULICE. Prostor mezi náměstím Svobody a kostelem sv. Jakuba byl již pravděpodobně od 13. století propojen uličkou Hřbitovní, vedoucí východně dnešní ulice Rašínovy.
V prostoru městiště na západním nároží uličky Hřbitovní a náměstí Svobody byly zachyceny sídlištní vrstvy ze 13. století a také četné objekty stejného období. Dřevohliněnou zástavbu parcely reprezentuje kvadratický sklípek, ze kterého byl vyzvednut významný soubor technické keramiky a skla s pozůstatky kovolitecké výroby. Patrně ještě v závěru 13. případně počátkem 14. století byl při uliční čáře postaven zděný dům se sklepem a nepodsklepeným zadním traktem. Dokumentovány byly i četné novověké přestavby. Vzhledem k umístění domu a historickým zprávám lze předpokládat, že se jedná o jeden z nejstarších kamenných domů zmiňovaných v historických pramenech jako domus lapidea brněnského měšťana z poloviny 14. století Engelprechta Mocse, později přestavěný na Liechtenštejnský palác.
Za tímto domem se nachází úsek nejasné parcelace. Odkryté sídlištní situace ze 13. století na těchto plochách nasvědčují skutečnosti, že šlo původně o měšťanské parcely. Kromě množství sloupových jamek a nejrůznějších odpadních jam jsou nejzajímavějšími objekty malý sklípek s pozůstatky kovolitecké výroby, pec na vápno, několik relativně bohatých odpadních jímek a pozůstatky dřevohliněného suterénu. Všechny tyto aktivity končí v průběhu 1. poloviny 14. století v souvislosti s rozšířením hřbitova. Jak nám dokládají i písemné prameny, byla tato městiště v polovině 14. století vykoupena a na jejich místě se až do závěru 16. století pohřbívalo.

Výzkumem byla samozřejmě zachycena i jihozápadní část hřbitova rozkládajícího se kolem kostela sv. Jakuba. Několik desítek zjištěných hrobů tak navýšilo počet prozatím vyzvednutých jedinců ze svatojakubského hřbitova na téměř 2000.
V prostoru styku ulice Jakubské a Jakubského náměstí byly odkryty i pozůstatky kdysi zde stojící kaple sv. Mořice pocházející na základě charakteru zdiva někdy z přelomu 13. a 14. století. Gotická kaple měla jednoduchý půdorys, obdélnou loď ukončenou neodsazeným půlkruhovým presbytářem. Délku kaple lze na základě výzkumu z roku 2001 rekonstruovat na přibližně 13 m, šířka činila cca 8 m. Ve 40. letech 18. století byla kaple barokizována Mořicem Grimmem, přičemž došlo k prodloužení kaple západním směrem, což zvětšilo její celkovou délku na 23 m.
V horní části Rašínovy ulice byly zachyceny četné sídlištní aktivity související s prvotní dřevohliněnou zástavbou měštišť, která byla následně nahrazena architekturou zděnou.