Internetová encyklopedie dějin Brna

První sjezd Československé společnosti zeměpisné

První sjezd Československé společnosti zeměpisné


  • 13. 12. 1930 (13.–14.12.1930)


  • ulice

    Kotlářská

  • číslo orientační

    2

  • nej...

    Československo
    historicky první sjezd této společnosti se konal v Brně


  • charakteristika

    Brněnský sjezd se konal v prostorách Zeměpisného ústavu Masarykovy univerzity, jeho přípravu zajistil odbor Společnosti s přípravným výborem. Členy přípravného výboru byli profesoři brněnské univerzity Bohuslav Horák, František KoláčekFrantišek Vitásek, z brněnské techniky Augustin Semerád.
    Sjezdu bylo přítomno osmdesát účastníků. Zastoupeny byly všechny univerzity i techniky svými profesory a docenty, účastnili se zástupci z Vojenského zeměpisného ústavu, ČAV a Československé společnosti pro mineralogii a geologii. V roce 1930 registrovala Československá společnost zeměpisná 526 členů.


  • zajímavosti

    Ustavující valná hromada České společnosti zeměvědné (později došlo ke změnám názvu) se konala v Praze v měšťanské Besedě pražské 1. 5. 1894, předsedou byl zvolen prof. dr. Jan Nepomuk Woldřich.
    Na ustavující valnou hromadu navázala 20. 10. 1894 řádná valná hromada, která se uskutečnila ve velké přírodovědecké posluchárně UK na Karlově náměstí. Společnost registrovala 131 členů řádných a 25 členů činných.
    Čestnými členy byli jmenováni: dvorní rada Dr. Karel Kořistka, předseda II. třídy české akademie věd, slovesnosti a umění; řádný profesor české univerzity dr. František Studnička; řádný profesor české univerzity dr. Jan Palacký a cestovatel dr. Emil Holub.

  • poznámka

    První sjezd se soustředil hlavně na problémy spojené s novým rozdělením naší části Karpat, na geografické názvosloví, pomístní názvy, sestavení programu geomorfologické práce v Československu, na otázky československého regionalismu a na řešení některých kartografických problémů. Na pořadu byla i neutěšená finanční situace Československé společnosti zeměpisné.
    Byla vytvořena komise připravující vydání sbírky topografických a kartografických výrazů ve slovanských řečech, řešilo se rovněž geografické pojmové názvosloví. František Koláček se rozhodl vzít za základ francouzské názvosloví a z dokončených prací převzít i literaturu a zjistit české názvy.
    V této době se již postupně vydávala Československá vlastivěda a kromě toho se vyvíjel i čilý oblastně vlastivědný ruch. V. Švambera předvedl dosud neznámou mapu Čech - Crigingerova typu.
    V závěru sjezdu upozornil František Koláček, že Společnost již před lety zmeškala možnost vydávat učebnice. Připomeňme, že Společnost začala tuto možnost využívat teprve po roce 1990. Z jednání sjezdu byl sestaven i sborník, jeho výměna probíhala s 87 partnery.
    (Podklady pro naši encyklopedii připravila paní Irena Švehlová, tajemnice Názvoslovné komise a vedoucí Sekretariátu Názvoslovné komise, děkujeme.)


  • prameny, literatura


  • osoby

    Bohuslav Horák
    člen přípravného výboru a účastník František Koláček
    člen přípravného výboru a účastník Augustin Semerád
    člen přípravného výboru a účastník František Vitásek
    člen přípravného výboru a účastník Jan Nepomuk Woldřich
    první předseda původní České společnosti zeměvědné


  • městská část

    Brno-střed


  • autor

    Menš


Aktualizováno: 21. 12. 2018