Internetová encyklopedie dějin Brna

První tištěná kniha v Brně

První tištěná kniha v Brně


  • 7. 10. 1486 


  • charakteristika

    První brněnskou tištěnou knihou je "Agenda secundum chorum Olomucensem".


  • zajímavosti

    Tato kniha ještě neměla titulní list. Veškerá data jsou uvedena až na samém konci a byla tištěna dvoubarevně s notovou osnovou, avšak noty se do ní musely zapisovat ručně. Tato vzácná kniha má 108 listů.

  • poznámka

    Město Brno se stalo třetím městem (po Plzni a Vimperku), kde spatřila světlo světa tištěná kniha. Brno se může pochlubit asi 23 prvotisky, což je vlastně více než jedna třetina celé naší tiskařské produkce v 15. století. Knihtisk v Praze ožívá až o rok později a tím se v roce 1486 město Brno stalo jediným knihtiskařským centrem ve střední Evropě.
    (Výše uvedené informace poskytl pan Šimon Ryšavý, knihkupec a nakladatel, děkujeme).


    K NÁLEZU NAPOMOHLA SKRYTÁ KAMERA:
    Do nedávné doby (do roku 2008) se žádný exemplář této knihy na území města Brna oficiálně nenacházel. Teprve zcela nečekaně se jedno neznámé vydání tohoto díla objevilo v roce 2008.
    Jeho objevení (a především záchraně) napomohl zinscenovaný obchod reportéra České televize. Ten kontaktoval jistého pana Dolejše, který knihu "tajně" nabízel za 400 000,- Kč).
    Pan Dolejš, majitel antikvariátu (o několik let dříve vyslaný expert Ústavu klasických věd AV ČR, aby zpracoval katalog pro MZA), pro odborníky a policii nebyl neznámou osobou. Již před několika lety od soudu odešel s podmínečným trestem za krádeže vzácných tisků v Moravském zemském archivu. Během necelého roku (od pol. roku 1996 do začátku r. 1997) totiž z knihovny odcizil 150 ks archiválií v celkové hodnotě 15 milionů korun.
    Vzácnou knihu chtěl pan Dolejš prodat do zahraničí. Důvodem jejího prodeje bylo uhrazení dluhu za předchozí škodu, kterou krádežemi v MZA napáchal. Po odhalení skryté kamery pan Dolejš vzácný prvotisk Moravské zemské knihovně nakonec "nerad" daroval.
    Vzácná kniha je dochována ve velmi dobrém fyzickém stavu všech 108 folií se starší rukopisnou foliací i mladší paginací, v původní pozdně gotické vazbě - dřevěných deskách s koženým slepotiskovým hřbetem a jednou kovovou sponou.

    PROČ BYLA KNIHA VYTIŠTĚNA PRÁVĚ V BRNĚ?
    To je možná druhá záhada, která tento vzácný tisk provází.
    Vše patrně vzniklo souhrou okolností - nakladatel či vydavatel Konrád Stahel (pocházející z německého Blaubeurenu a pracující předtím v Benátkách) měl totiž v Brně příbuzné, korektorem a cenzorem pak byl brněnský kanovník Pavel Reyhel z Ivančic. Snad proto se Konrád Stahel se svým společníkem a tiskařem Matyášem Preinleinem, po příchodu obou v roce 1486 z Benátek na Moravu, se svou dílnou neusazují v biskupské Olomouci, ale v Brně.

    (Informace k nálezu vzácného tisku jsou čerpány z reportáže Příběh zloděje vzácných knih, kterou Česká televize odvysílala v červnu 2008 v rámci pořadu Reportéři ČT.)


  • autor

    Jis


Aktualizováno: 02. 10. 2018