Internetová encyklopedie dějin Brna

Zahájení provozu brněnské teplárny

Zahájení provozu brněnské teplárny


  • 1. 12. 1930 


  • ulice

    Špitálka

  • číslo orientační

    6

  • nej...

    Československo
    Brno patří k prvním městům kde byla realizována kombinovaná výroba tepla a elektřiny, čímž se zapsalo do historie teplárenství


  • charakteristika

    Profesor Ing. Vladimír List byl průkopníkem pokrokové myšlenky kombinované výroby tepla a elektřiny, kde místo 30% využití energie paliva bylo možné toto palivo využívat až s 80% účinností, s vytrvalostí vedl řadu jednání, kterými přesvědčil o správnosti svých výpočtů a přínosu pro Západomoravské elektrárny a.s., okolní továrny v Brně a samotné město Brno.
    Svou myšlenku prosadil a uskutečnil tak svůj sen 1. 12. 1930, kdy za necelých 20 měsíců na bažinatém terénu byla postavena a do provozu uvedena v Brně teplárna Na špitálce. Toto zařízení dodávalo teplo v páře a elektřinu pro průmysl ve světových parametrech.


    DŮLEŽITÁ DATA:
    1924
    prof. Ing. List přichází s iniciativním návrhem výstavby zdroje na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v Brně

    1927
    konečné rozhodnutí, s jakými parametry bude Brněnská teplárna Západomoravských elektráren (ZME) pracovat a výběr budoucího dodavatele technického zařízení (I. Brněnská, Škodovy závody, Královopolská strojírny), vykoupení pozemku určeného ke stavbě teplárny Na špitálce

    1. 4. 1929
    zahájení výkopu na bažinatém terénu pro základy teplárny, do kterého muselo být pro zpevnění zatlučeno na 7000 pilot, které byly 7 m dlouhé o průměru 25 cm

    1929–1930
    výstavba dvou hlavních parních vývodů, větev „Sever“, větev „Jih“ a napojení okolních odběratelů

    4. 12. 1930
    uvedeny do provozu 4 kotle o celkovém výkonu 185t/hod., délka parovodu 5,6 km a zahájeny byly pravidelné dodávky tepla tehdy pro 8 odběratelů, během dvou let se jejich počet zvýšil na 29

    1939
    postaven pátý kotel o výkonu 75t/h

    1944–1945
    poškození budov teplárny při bombardování a osvobozování Brna

    1945
    rychlá oprava a zprovoznění již počátkem května tak, aby se život ve městě mohl vrátit k normálu

    1947–1950
    výstavba třetího parního vývodu, větev „Tábor“

    1951–1953
    výstavba prvního horkovodního napáječe, čtvrté větve „Juliánov“

    1949–1955
    rozšíření stávající teplárny Špitálka (2 ks protitlaké turbíny, 2 ks kondenzační turbíny), výstavba nové administrativní budovy, šaten, dílny údržby a skladu materiálu

    1958
    částečná plynofikace

    1962
    uvedení do provozu špičkové parní výtopny Staré Brno o výkonu 36 MW

    1964
    zastavení přívodu plynu na teplárnu Špitálka

    1966
    uvedení do provozu horkovodní výtopnu Červený Mlýn o výkonu 134 MW

    1967
    uvedení do provozu zkušebny měřidel tepla

    1971–1975
    zahájení výroby v Brno-Sever

    28. 2. 1975
    došlo k ničivému požáru teplárny Špitálka, který si vyžádal i lidské oběti, vláda rozhodla (konečně, po četných urgencích ze strany vedení teplárny) o přechodu ze spalování nebezpečného černouhelného prachu na spalování plynu

    1. 1. 1976
    oddělení teplárny od JME (původně ZME a.s.) a byla sloučena s elektrárnou v Hodoníně s názvem Jihomoravské elektrárny, n.p., Hodonín (zkratka EJM, n.p., Hodonín)

    1977
    začleněna do koncernu ČEZ s názvem EJM, k.p., Hodonín

    20. 11. 1978
    druhý výbuch na provoze Špitálka

    1979
    předání II. etapy stavby Brno-Sever do provozu

    1. 1. 1981
    sídlo podniku se přestěhovalo z Hodonína do Brna a došlo proto opět ke změně názvu, a to na EJM, k.p., Brno

    1985
    zprovoznění budovy správy společnosti na Okružní ulici

    1. 5. 1992
    privatizace – vznik Teplárny a.s. Brno

    1993
    rekonstrukce výtopny Staré Brno a změna paliva z uhlí na zemní plyn,
    změna názvu společnosti z Teplárny a.s. Brno na Teplárny Brno, a.s.

    1994
    zprovoznění turbíny o výkonu 3 MW ve výtopně Brno-sever

    1995
    uveden do provozu nový moderní dvouparametrový kotel K1 v provozu Špitálka s výkonem 250 tun páry/hod. a nízkoemisními hořáky Peabody

    1996
    ukončen provoz posledního uhelného zdroje Červený Mlýn,
    vstup společnosti Eastern Group do Tepláren Brno, a.s.

    1997
    dokončena ekologizace stávajících plynových kotlů K28 a K29 s výkonem 100 tun páry/hod. v provozu Špitálka za účelem snížení emisí NOx

    Listopad 1999
    zprovoznění nově vybudované paroplynové teplárny Červený Mlýn o elektrickém výkonu 95 MW a  tepelném výkonu 140 MW

    Listopad 2001
    vstup společnosti MVV EPS s.r.o. do Tepláren Brno, a.s.

    14. 11. 2004
    Statutární město Brno prostřednictvím své dceřiné společnosti Tepelné zásobování Brno, a.s. se stalo majoritním akcionářem

    1. 10. 2005
    k tomuto datu se stala jediným akcionářem společnosti Teza Holding a.s.


  • zajímavosti

    Význam teplárny v Brně nebyl pouze ekonomický, ale měl i ekologický přínos. Díky teplárně Na špitálce zaniklo 68 kouřících továrních komínů a odpadlo přetěžování komunikací svozem paliva a odvozem popele k těmto zdrojům.


  • obrazy

    img5743.jpg img5744.jpg img5745.jpg img5746.jpg img5747.jpg img5748.jpg img5749.jpg img5750.jpg img5751.jpg img5752.jpg img5753.jpg img5754.jpg img5755.jpg img5756.jpg img5757.jpg img5758.jpg img5759.jpg img5760.jpg img5761.jpg img5763.jpg img5764.jpg img5765.jpg img5766.jpg img5767.jpg img5768.jpg img5769.jpg img5770.jpg img5771.jpg img5772.jpg img5773.jpg img5774.jpg img5775.jpg img5776.jpg img5777.jpg img5778.jpg img5780.jpg img5781.jpg img5782.jpg img5783.jpg img5784.jpg img5785.jpg img5786.jpg img5787.jpg img5788.jpg img17455.jpg


  • prameny, literatura

    Www stránky
    "Teplárny Brno a.s."


  • události

    4. 10. 2010
    Zahájení výstavy fotografií k výročí 80 let existence Tepláren Brno


  • osoby

    Vladimír List
    iniciátor stavby a uvedení do provozu teplárny v Brně Na Špitálce


  • související odkazy

    mapa
    Teplárny Brno


  • autor

    Alka


Aktualizováno: 07. 07. 2018

Celkový pohled na nově postavenou Teplárnu, rok 1931. Foto Archiv Teplárny Brno.