Internetová encyklopedie dějin Brna

František z Dietrichštejna

    František z Dietrichštejna


    • * 22.8.1570 Madrid (Španělsko) – † 19.9.1636 Brno


    • kardinál, olomoucký biskup, papežský tajný komoří, císařský tajný rada, nejvyšší hofmistr, náměstek moravského zemského hejtmana, gubernátor Moravy, plnomocný nejvyšší komisař, mecenáš


    • rodné jméno

      František Seraf Dietrichstein

    • šlechtický titul

      kníže

    • šlechtický predikát

      von Dietrichstein


    • příčina úmrtí

      při obědě u brněnských jezuitů byl stižen srdeční nevolností


    • vzdělání

      jezuitská kolej v Praze a německá kolej Garmanicum v Římě,
      svěcení na kněze (1597)

    • jiné pocty

      busta na nádvoří zámku Mikulov


    • zaměstnání

      tajný komoří v Římě,
      kanovník ve Vratislavi a Olomouci,
      kolegiátní probošt kapituly litoměřické (1592),
      kardinál (1599),
      biskup olomoucký (26. 5. 1599),
      kníže (1599),
      náměstek zemského hejtmana moravského (1602),
      vrchní hofmistr, tajný rada (1606) s možností vlastní ražby mincí,
      gubernátor Moravy (1621) a plnomocný nejvyšší komisař


    • hrob

      v kryptě jezuitského kostela, později převoz do Olomouce (dóm a později hřbitov - není známo uložení)


    • poznámky

      Byl biskupem nového typu - vodíval procesí bosý do Tuřan, hostil žebráky, navštěvoval vězně. Do pozdních nočních hodin zpovídal v kostele sv. Jakuba v Brně a každý den kázal.
      Přičinil se o to, že v roce 1603 byly všechny nejvyšší zemské úřady obsazeny katolíky. Korunoval Matyáše za krále českého i německého.
      Také ale dne 28. 9. 1621 vydal rozkaz, aby Moravu opustili do čtyř týdnů všichni novokřtěnci, potom došlo na Jednotu bratrskou a postupně na další vyznání.
      V roce 1622 jako nejvyšší komisař provedl konfiskaci majetku nekatolickým stavům. Dne 15. 4. 1624 jej za tyto služby císař Ferdinand II. povýšil do stavu knížat Německé říše s právem použít tento titul pro jeho adoptivní dědice. Nesmírně zbohatl na pobělohorských konfiskacích. A patřil tak k jednomu z největších pozemkových vlastníků na Moravě.
      Významně se podílel i na Obnoveném zřízení zemském (slavnostně vyhlášeno na zemském sněmu Moravského markrabství v roce 1628 ve Znojmě).

      Stavební činnost:
      - kapucínský klášter v Brně (1606)
      - Dietrichštejnský palác v Brně (dnes Moravské zemské muzeum)
      - stavba zámku v Mikulově (založení kolegiátní kapituly při kostele sv. Václava, patricijské koleje)
      - zbudování významných knihoven v Kroměříži a Mikulově.


    • obrazy

      img10974.jpg img10975.jpg img11877.jpg


    • prameny, literatura


    • osoby

      Carlo Abbate
      u něj C. Abbate působil jako hudebník a skladatel Jan Sarkandr (Sarkander)
      kněz, mučedník, kterého kardinál vysvětil na jáhna


    • rodiče

      Margareta Folch de Raquensens
      Adam z Dietrichštejna


    • sourozenci

      Maxmilián I. z Dietrichštejna
      Maria z Dietrichštejna
      Anton I. z Dietrichštejna
      Anna z Dietrichštejna
      Zikmund II. z Dietrichštejna

      další sourozenci (7)...


    • stavby

      Dietrichsteinský palác Brno
      Zelný trh 8/295
      stavebník


    • události

      18. 6. 2014
      Výstava „Mezi klíčem a mečem – kníže František kardinál z Ditrichštejna a jeho doba“
      kardinál, olomoucký biskup
      21. 3. 2009
      400. výročí kněžského svěcení sv. Jana Sarkandra
      kardinál, olomoucký biskup, udělil Janu Sarkandrovi jáhenské svěcení
      27. 5. 2004
      Oslavy 400. výročí příchodu Řádu menších bratří kapucínů do Brna
      kardinál, olomoucký biskup
      26. 1. 1635
      Jednání o zaplacení lozunků a osazení domu
      biskup olomoucký
      26. 1. 1635
      Přepadení na veřejné silnici
      biskup olomoucký

      další události (6)...


    • autor


Aktualizováno: 14. 07. 2017

Busta Františka z Dietrichštejna. Dílo ak. sochaře Nikose Artmutidise je umístěno na nádvoří zámku Mikulov (2006). Zdroj: informační leták Mikulov.