Encyklopedie dějin města Brna

Franz Ignatz Cassian Hallaschka

    Franz Ignatz Cassian Hallaschka


    • * 10.7.1780 Budišov – † 12.7.1847 Stará Boleslav


    • moravský osvícenský přírodovědec, fyzik, matematik, kněz, jedna z nejvýraznějších osobností moravských astronomických dějin 19. století


    • zajímavé okolnosti

      na západní části biskupského alumnátu na Dominikánské ulici si zřídil vlastní hvězdárnu


    • dílo

      zobrazit - Elemente der Naturlehre (Brünn 1813).

      - Elementa eclipsium, quas patitur tellus, luna eam inter & solem versante. 1, ab anno 1816 usque ad a. 1860 (Pragae 1816).

      - De Lege Dilatationis per Calorem quorundam Fluidorum Stillatitiorum (Praga 1818).

      - Versuch einer geschichtlichen Darstellung dessen, was an der Karl-Ferdinadischen Universität zu Prag in der Experimentalphysik gearbeitet wurde (Prag 1818).

      - Caleulus eclipsis solis observatae die 19. novembris 1816 cui accedunt elementa eclipsium quas patitur tellus, luna eam inter et solem versante, ab anno 1861 usque ad annum 1900 ex tabulis astronomicis recentissime conditis, et calculo parallactico ad meridianum Berolinensem, ... deducta atqua typo ecliptico, et tabulis projectionum, orthographicarum collustrata cum tab. XVI (Pragae 1820).

      - Elementa eclipsium, quas patitur tellus, luna eam inter & solem versante. 2, ab anno 1861 usque ad a. 1900 (Pragae 1820).

      - De luminis inflexionis & deflexionis phaenomenis dissertatio (Praga 1823).

      - Handbuch der Naturlehre. 3 Teile. (Prag 1824).

      - Sammlung astronomisch-meteorologischer und physischer Beobachtungen 1817–1832. 1 (Prag 1830).

      - Sammlung der vom 8. May 1817 bis 31. December 1827 im k.k. Conviktgebäude (...) angestellten astronomischen, meteorologischen und physischen Beobachtungen (Prag 1830).

      - Alloquutio ad ... Dominum Carolum Comitem de Chotek, Chotkowa et Wognin, supremum pro rege Clementissimo Bohemiae Guberniatorem etc ... dum solennis inauguratio in Basilica Teynensi die V. Decembris MDCCCXXXI celebraretur Rectoris Magnifici Hallaschka (Pragae 1831).

      - Die freie Municipalstadt Bautsch in Mähren in geographisch-topographischer und historischer Beziehung (Prag 1942).

      - Sammlung astronomisch-meteorologischer und physischer Beobachtungen 1817–1832. 2 (Prag 1845).

      - Sammlung der vom 1. Jänner 1828 bis 31. August 1832 zu Prag angestellten astronomischen, meteorologischen und physischen Beobachtungen (Wien 1845).


    • odborné a zájmové organizace

      Česká královská společnost nauk (člen od roku 1824)


    • poznámky

      Učil na hlavních školách a zároveň i nadále studoval ve Staré Vodě, Strážnici a Kroměříži matematiku a fyziku. Poté odjel do Vídně, kde působil na Tereziánské akademii a kde také roku 1807 získal doktorát filosofie. Mezitím ovšem vyučoval i v Mikulově na gymnáziu a od roku 1808 i v Brně na nově zřízeném filosofickém ústavu, kde se stal profesorem matematiky a fyziky (1808–1814).
      V Brně Hallaschka založil první hvězdárnu a opatřil ji potřebnými přístroji. Primát mu náležel i ve zřízení zdejšího prvního fyzikálního kabinetu.
      Roku 1814 přešel do Prahy na universitu jako profesor fyziky (do roku 1832). Tato doba byla také vědecky nejplodnější částí jeho života. Udržoval styky s řadou předních vědců Evropy (mj. Friedrich Wilhelm Bessel), spolupracoval na kolektivních projektech v Anglii a Prusku, spolupracoval s Českou královskou společností nauk, jejímž členem byl od roku 1823, věnoval se astronomickým, meteorologickým, trigonometrickým a místopisným pozorováním.
      V roce 1832 se stal nejprve děkanem filosofické fakulty a poté i rektorem university. Napsal v této době 27 samostatných publikací, z nichž nejdůležitější byla Handbuch der Naturlehre (1824–1825), základní učebnice užívaná řadu desetiletí na vysokých školách celé monarchie.
      V roce 1834 byl povolán do Vídně, kde působil jednak jako rektor vídeňské university, jednak jako vládní rada dvorské studijní komise s dohledem především na přírodovědně zaměřené školy. Jeho přičiněním v úřadu získaly jak Brno, tak i Praha nové fyzikální kabinety.
      Roku 1838 se stal proboštem ve Staré Boleslavi a zemským českým prelátem. V roce 1844 se vrátil do Vídně, neboť byl jmenován dvorním radou.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918"
      "Půl století brněnské hvězdárny. Půl tisíciletí brněnské astronomie"


    • autor

      MJ


Aktualizováno: 06. 07. 2018