Internetová encyklopedie dějin Brna

Rudolf Pečman

    prof. PhDr. Rudolf Pečman, DrSc.


    • * 12.4.1931 Staré Město (okres Frýdek-Místek) – † 16.12.2008 Brno


    • muzikolog, organizátor, popularizátor, vysokoškolský pedagog


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      ČSR, ČSSR, ČSFR, ČR


    • zajímavé okolnosti

      Na FF MU byli jeho učiteli v oboru muzikologie Jan RacekBohumír Štědroň a v oboru estetiky Mirko Novák a Oleg Sus.
      Diplomová práce Slovanské prvky v díle L. v. Beethovena uznána v roce 1966 jako doktorská disertační práce.
      Habilitační spis Ke slohové analýze hudby osvícenského údobí předložil již v roce 1970, přepracován v roce 1976.
      Zapojoval se do světového muzikologického dění, kontakty především s německou a rakouskou muzikologií; přednášel na univerzitách, vysokých hudebních školách, Akademiích věd v Bulharsku, Srbsku, Chorvatsku, Německu, Polsku, Rakousku, Slovinsku, Slovensku.


    • vzdělání

      1940–1950 se učil hře na housle u G. Štefánka ve Frýdku a v letech 1950–1953 u J. Jedličky v Brně,
      Státní reálné gymnázium ve Frýdku (1950 maturita),
      1950–1955 FF MU - hudební věda a estetika,
      1968 zisk titulu kandidát věd o umění (titul CSc., práce Skladatel Josef Mysliveček a jeho jevištní epilog. Listy z dějin neapolské školy, tiskem jako Josef Mysliveček und sein Opernepilog, Brno 1970),
      1989 zisk titulu doktor věd o umění (DrSc., práce Jevištní dílo Ludwiga van Beethovena I. Nesplněné touhy, II. Prométheovský boj, Brno 1986),
      1984 jmenován docentem v oboru teorie a dějiny hudby (habilitační spis Ke slohové analýze hudby osvícenského údobí),
      delší studijní a badatelské pobyty v Itálii (1973/1974 Řím) a Rakousku (1992 Vídeň),
      1990 jmenován profesorem oboru teorie a dějiny hudby


    • zaměstnání

      1947–1950 učil hře na housle na Městské hudební škole ve Frýdku

      1953–1956 působil externě na Vyšší hudební škole (dnes Konzervatoř Pavla Josefa Vejvanovského) v Kroměříži

      od roku 1955 FF MU: asistent, 1961–1984 odborný asistent muzikologického pracoviště (seminář, oddělení, katedra s různými názvy), 1956–1971 tajemník na muzikologickém pracovišti v Brně, 1971–1989 zástupce vedoucího katedry, 1971–1989 vedoucí oddělení hudební vědy, po listopadu 1989 do konce roku 1991 zastával funkci proděkana FF MU pro pedagogiku

      1956–1990 (s přerušením) přednášel i na katedře hudební výchovy PdF MU

      nepravidelně působil na Hudební fakultě JAMU, kde byl činný i jako školitel a oponent magisterských a doktorských prací

    • odborné a zájmové organizace

      člen mnoha oficiálních univerzitních grémií, hudebních institucí, organizací, spolků (např. vědecká rada FF MU, umělecká rada Státní filharmonie Brno, výbory společností Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů),
      člen či předseda různých muzikologických, pedagogických komisí,
      aktivně se zapojil do činnosti Svazu československých skladatelů (pak Svazu skladatelů a koncertních umělců), kde od roku 1957 zastával různé funkce, z nichž důležitá byla zejména funkce předsedy komise pro hudební vědu a kritiku při brněnské krajské svazové pobočce v 70. a 80. letech


    • čestný hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. H5e, hrob č. 35 (náhrobník vytvořil Václav Kyselka)


    • obrazy

      img13714.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • osoby

      Jan Racek
      profesor Oleg Sus
      profesor Bohumír Štědroň
      profesor


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • autor

      Mal


Aktualizováno: 12. 12. 2018

Místo posledního odpočinku Rudolfa Pečmana. Foto: Silvie Doleželová, říjen 2011. Archiv www.encyklopedie.brna.cz.