Internetová encyklopedie dějin Brna

Alice Orlová

    MUDr. Alice Orlová


    • * 4.9.1907 Brno-Židenice – † 1996 Brno


    • válka a odboj 1938–1945; účastnice domácího odboje
      partner osobnosti: MUDr. Josef Orel


    • rodné jméno

      Švihálková

    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • bydliště

      Brno-Židenice:
      - Smetanagasse - Smetanova 20
      - Divišova (Divišgasse) 40

      Hrotovice


    • vzdělání

      Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně


    • zaměstnání

      zubní lékařka

    • odborné a zájmové organizace

      SPB Brno-Židenice


    • hrob

      Židenický hřbitov, Balbínova 55


    • poznámky

      Za druhé světové války bydlela v Hrotovicích. V ilegální práci byla zapojena do odbojové skupiny Obrana národa, společně s manželem od podzimu 1944 spolupracovali se skupinou Lenka - jih.
      Na konci války postihlo rodinu neštěstí, když MUDr. Josef Orel zahynul při tragické události v Hrotovicích na samém konci války.

      „Moje matka, MUDr. Alice Orlová-Švihálková, nebyla za první republiky členkou žádné politické strany, ani nějakého spolku. Její hlavní osobní zálibou byl krásná literatura, měla ráda zejména skandinávské feministické autorky a z antické literatury například Seneku; mimo češtiny četla i německy a francouzsky. Další její zálibou byla hudba. Hrála velmi dobře na klavír, ráda zpívala.
      Po válce se stala členkou Československé sociálnědemokratické strany, a po jejím sloučení s KSČ ve straně zůstala. Neprojevovala žádnou větší aktivitu, roku 1968 odsoudila okupaci a byla „pro pasivitu“ vyškrtnuta. Byla rovněž členkou Svazu protifašistických bojovníků.
      Vychována jako katolička, až do konce války pravidelně chodila o nedělích a církevních svátcích do kostela.“ (Vzpomínku pro naši encyklopedii poskytl v březnu 2019 syn, pan Mgr. Josef Orel, děkujeme.)

      V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století paní doktorka Orlová sepsala vzpomínky na mládí a život s titulem „O nás“. Onoho 8. května 1945 spěchala ošetřovat raněné na náměstí v Hrotovicích:
      „Tož jsem posbírala, co bylo doma – kafr, kofein, morfium, stříkačky, obvazy – dala do Josífkovy školní aktovky, všechno ostatní měl taťka sebou, a vodili mě po domech. Starý Bednář, švec, měl rány na nohou, varhaník Votava – vstřel vedle páteře. Berg (za protektorátu starosta obce) už umíral s ranami v břiše. Píchala jsem na posilnění srdce a proti bolesti injekce.
      U zámku jeli a jeli dál vojáci (přesto, že jim to zabilo velitele a asi 30 vojáků), plno prachu, kouře, v tom pobíhali lidé a nosili raněné do průjezdů hotelu Jonáš, kde na slámě někteří ještě žili. Strašně zoufale umíral student Popelků s oběma ustřelenýma nohama, křeče se po morfiu uklidnily, ale bylo jasné, že bez operace chlapec umře. Všady mě chytali – „pojďte pomoci tomu mému!“, vyšly mi injekce – nikoho kolem jsem nevnímala, vyběhla jsem z průjezdu, že si zajdu do lékárny pro nové – bylo mi divné, že Josefa nikde nevidím – byl tam notář, zvěrolékař Rejtar, Dr. Hromádka z Rouchovan. V tom mě potkal ten voják Mareda a soustrastně mi podává ruku – ještě mi to nedošlo! V lékárně byla jen služebná, takové mladé děvče – začala mě objímat a plakat – apatykář nikde a v tom mi svitlo. Pod kaštany ležely řady vyrovnaných mrtvých – na kraji Jeníček, synek učitele Žaluda – a tak jako náměsíčná, jsem si taťka našla. Byl celý, krásný, bledý, jen nad okem měl malou modřinu. Ještě byl v záhlaví teplý, když jsem mu na hlavu položila ruku s hrůzou a zoufalstvím: „Ježíši Kriste, proč?“ Kolem ženské úpěly a omdlévaly – jsem akademicky graduovaná lékařka – mám tři děti - nebudu dělat lidem divadlo! Kolem stojí hromada lidí: „Dejte mi ho domů!“ Kdosi pokřikuje: „Kdepak – napřed bude vyšetřování – komise!“ Ale byli tam mladí chlapci, poslechli mě, vysadili kdesi dveře, taťku na ně položili a kráčeli jsme domů.“
      (Úryvek ze vzpomínky dr. Orlové citujeme se souhlasem Mgr. Josefa Orla a ostatních držitelů autorských práv, děkujeme.)


    • prameny, literatura


    • partneři

      Josef Orel
      sňatek: 27. 2. 1932, Brno (městská rada)


    • děti

      Josef Orel
      Petr Orel
      Vojtěch Orel


    • rodiče

      Alois Švihálek
      Bohumila Švihálková (Škrochová)


    • ulice

      Smetanagasse - Smetanova
      rodný dům (dnes Šaldova) Divišova (Divišgasse)
      bydliště doložené v roce 1932 (dnes Mrkosova)


    • stavby

      Židenický hřbitov
      Balbínova 55
      místo posledního odpočinku


    • autor

      Menš, Kopin, Kal


Aktualizováno: 12. 04. 2019