Internetová encyklopedie dějin Brna

Josef Keprt

    Josef Keprt


    • * 28.6.1910 Brno-Husovice – † 29.7.1976 Brno


    • plukovník letectva; válka a odboj 1938–1945; účastník čs. zahraničního odboje, příslušník čs. letectva ve Velké Británii, působil jako člen 312. stíhací perutě


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR


    • zajímavé okolnosti

      od roku 1928 absolvoval více než šest tisíc vzletů a přistání a nalétal 2 582 hodin


    • bydliště

      Brno,
      Olomouc,
      Hradec Králové


    • vyznamenání a pocty

      Francouzský válečný kříž (Croix de Guerre) s palmou a 2 stříbrnými hvězdami,
      francouzská Vojenská medaile (Medaille Militaire),
      britský Záslužný letecký kříž (Distinguished Flying Cross - DFC) - 14. 2. 1945

      britská vyznamenání:
      - The 1939–1945 Star (Battle of Britain Clasp)
      - Air Crew Europe Star (France & Germany Clasp)
      - Defence Medal
      - War Medal

      československá vyznamenání:
      - 4x Čs. válečný kříž 1939
      - 2x Čs. medaile Za chrabrost
      - Čs. medaile Za zásluhy I. stupně
      - Čs. vojenská pamětní medaile F-VB
      - Plukovník letectva in memoriam

    • jiné pocty

      v roce 2007 se konala v Technickém muzeu v Brně výstava věnovaná osudům Josefa Keprta


    • zaměstnání

      voják z povolání


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 7, hrob č. 69


    • poznámky

      Dráhu vojenského pilota zahájil v roce 1928, kdy byl přijat do Školy leteckého dorostu v Chebu a Prostějově. Dne 1. července 1936 byl po absolvování přípravné školy četař Keprt jmenován do hodnosti rotmistra letectva z povolání s výkonem služby u 2. leteckého pluku v Olomouci.
      Po okupaci aktivně vystupoval proti Němcům, v dubnu 1939 byl v Olomouci gestapem zatčen, propuštěn v květnu 1939 pod pohrůžkou internace v koncentračním táboře.
      Dne 14. června 1939 odešel se skupinou přátel ilegálně do Polska, v Krakově registrován jako dobrovolník československé zahraniční armády, 24. června 1939 odplul s transportem čs. vojáků do Francie. Po příchodu prodělával přeškolovací stíhací výcvik na základně v Chartres, posléze zařazen k francouzskému letectvu k stíhací skupině (Groupe de Chasse) III/3 (počátek prosince 1939) u níž působil až do porážky francouzských armád. Během svého působení u francouzského letectva sestřelil dva nepřátelské letouny jistě (ve spolupráci s dalšími letci - 14. 5. 1940 a 16. 6. 1940) a jeden pravděpodobně (také ve spolupráci - 13. 5. 1940).
      Po příchodu do Velké Británie přijat do RAF a zařazen k 312. čs. stíhací peruti jako pilot (5. 9. 1940 – 24. 3. 1941), dne 11. 10. 1940 zde zaznamenal jistý sestřel (ve spolupráci) německého letounu Do-17Z-3, 29. 11. 1940 pak poškodil Do-215. V březnu 1941 přešel k  96. britské peruti nočních stíhačů (24. 3. 1941 – 2. 8. 1941). Zraněn 2. 8. 1941 při návratu z noční hlídky, kdy pilotoval dvoumístný letoun Defiant, ten pro poruchu motoru havaroval na letišti v Granage. Poté zařazen opět k 312. peruti (3. 5. 1942 – 10. 8. 1943), 19. 8. 1942 sestřelil při operaci u Dieppe jistě Do-217E. Po odlétání předepsaného počtu hodin převelen k No1 Delivery Flight v Croydonu, kde byl v období 10. 8. 1943 – 10. 3. 1944. Od 10. 3. 1944 znovu u 312. čs. perutě, od 10. června do 1. října 1944 pak velitelem její letky "A".
      Po ukončení "turnusu" převelen 2. 10. 1944 na Inspektorát čs. letectva do Londýna (výcvikový referent), v tomto zařazení zůstal až do konce války, v srpnu 1945 se vrátil do ČSR.
      Do vlasti se vrátil 19. srpna 1945 a do 30. září 1945 byl příslušníkem 312. stíhací perutě v ČSR. Po reorganizaci letectva přemístěn k Letecké vojenské akademii v Hradci Králové jako instruktor střelby a bombardování u výcvikové perutě.


    • obrazy

      img6199.jpg img7882.jpg img7883.jpg img7884.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • rodiče

      František Keprt
      Augusta Keprtová (Slavíková)


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • autor

      JMik, Menš


Aktualizováno: 05. 01. 2019

Josef Keprt.