Internetová encyklopedie dějin Brna

Felicián Josef Macháč

    P. Felicián Josef Macháč, OFMCap.


    • * 14.3.1915 Mořkov (okres Nový Jičín) – † 17.10.2003 Brno


    • kapucín, římskokatolický kněz; perzekuce po roce 1948


    • vzdělání

      gymnaziální studia v serafínské internátní škole při kapucínském klášteře v Olomouci,
      1. 8. 1932 vstoupil do noviciátu, který byl tehdy v Praze na Hradčanech,
      po prvních slibech v roce 1933 byl poslán spolu s dalšími bratry na studium filozofie do holanského Breust-Eijsdenu,
      v roce 1936 se vrátil do Olomouce, kde na čerstvě otevřeném (1935) kapucínském teologickém učilišti studoval další tři roky, 16. 8. 1938 zde složil věčné sliby,
      26. 6. 1939 přijal kněžské svěcení


    • zaměstnání

      po vysvěcení ještě rok dokončoval teologická studia a poté začal působit v kapucínském klášteře v Chrudimi,
      v roce 1945 odešel jako kaplan do kláštera v Třebíči, kde pomáhal na tehdejší kapucínské faře v Jejkově,
      léta 1947–1948 strávil jako poslední představený (kvardián) kláštera v Chrudimi,
      poté působil znovu v Třebíči (až do násilné komunistické akce „K“) jako katecheta, zpovědník sester a nakonec i kvardián,
      po záboru kláštera Státní bezpečností v dubnu 1950 byl P. Felicián internován ve sběrném klášteře v Želivi, odkud byl propuštěn v roce 1952,
      protože nesměl působit jako kněz, začal pracovat jako dělník v brněnských teplárnách.
      později přestoupil do Kovopodniku města Brna a poté do Fučíkových závodů, kde pracoval jako pomocný dělník, později jako frézař a nakonec jako slévač u strusky.
      deset let před odchodem do důchodu pracoval u benzínového čerpadla v brněnském ČSAD


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 33, hrob č. 1–5


    • poznámky

      Díky uvolnění režimu v roce 1968 a díky pozvánkám od spolubratří, kteří žili v zahraničí, se P. Felicián vydal na cesty po významných poutních místech. Navštívil západní Německo, Rakousko, Francii a Itálii, kde vedle Benátek a Neapole zavítal také do San Giovanni Rotondo. Pozvání ho zavedlo rovněž do tureckého Efezu, kde jako správce kaple Zesnutí Panny Marie působil jeho spolužák z Breustu P. Filibert.

      Rok 1968 přinesl P. Feliciánovi také „státní souhlas“ pro bezplatnou pomoc v kněžské službě. V rámci svých možností začal vypomáhat v kapucínském kostele Nalezení svatého Kříže v Brně, kde už od roku 1952 žil a jako kooperátor působil jeho spolubratr P. Emil Boreček, zaštítěný kapitulním vikářem Ludvíkem Horkým, oficiálním duchovním správcem kostela.
      Bývalý klášter, v němž se nacházely depozitáře Moravského muzea, se postupně stal místem setkávání bratří kapucínů, jejichž řád oficiálně neexistoval a případné snahy o obnovení řeholního života podléhaly sankcím podle § 178 trestního zákona o maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi. P. Felicián se snažil v klášteře účastnit alespoň společné modlitby breviáře a společného jídla.

      P. Felicián se do brněnského kláštera natrvalo přestěhoval těsně před sametovou revolucí, v roce 1988, a po obnovení řeholního života v roce 1990 se stal plnohodnotným členem první komunity.
      Od roku 1989 dojížděl nějaký čas do Zlína-Štípy, kde duchovně pečoval o komunitu Milosrdných sester svatého Kříže.


    • prameny, literatura


    • osoby

      Emil František Boreček
      spolubratr v řeholní a kněžské službě Ludvík Horký
      spolupráce v kněžské službě v kostele u kapucínů


    • stavby

      Kostel Nalezení svatého Kříže a klášter kapucínů
      Kapucínské náměstí
      místo jeho působení v duchovní správě
      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • autor

      Ma


Aktualizováno: 08. 01. 2018