Internetová encyklopedie dějin Brna

Peter Kresnik

    prof. Ing. Peter Kresnik


    • * 25.6.1850 Soldenhofen (dnes Vuzenica, Slovinsko) – † 23.3.1928 Brno


    • profesor vodního stavitelství a meliorací na německé technice v Brně, patřil k zakladatelům vědeckého výzkumu v oblasti vodního stavitelství


    • zajímavé okolnosti

      Od 17. století se objevovala myšlenka na splavnění řeky Moravy, posléze převážil názor vybudovat samostatnou vodní cestu, známou později jako průplav Dunaj-Odra-Labe. Na Moravě se předpokládala trasa od Břeclavi a Hodonína k Přerovu a dále k Ostravě. Průmyslově rozvinutému Brnu tak zcela unikal předpokládaný užitek od zamýšleného kanálu. Velkým bojovníkem za stavbu průplavu a odbočky do Brna se stal na české technice prof. Ing. Antonín Smrček. V několika projektech se objevil Juliánov jako koncový přístav této odbočky.
      Z podnětu německého Odbočkového spolku pro říční a průplavovou plavbu v Rakousku vypracoval v roce 1902 Peter Kresnik generální studii o odbočkách od hlavního kanálu do Brna. Kresnik zvažoval připojení Brna buď od Břeclavi nebo od Přerova, přerovskou spojku považoval za ekonomičtější. Přístav měl být vybudován nad Juliánovem na svahu Bílé (tehdy Nové) hory přibližně 25 metrů pod jejím vrcholem (kóta vodní hladiny 274 metrů), poblíž Líšeňské ulice, asi v prostoru dnešních garáží a základní umělecké školy. Odtud měla trasa průplavní odbočky směřovat podél státní silnice Brno-Vyškov na Podolí, Tvarožnou a Sivice k Rousínovu a Přerovu. Celkem by měřila 75,5 kilometrů. Zajímavým způsobem řešil Kresnik přepravu zboží mezi přístavem a hodně níže ležícím Brnem. Měla ji obstarat dvojitá lanovka, což považoval za nejlevnější způsob.


    • bydliště

      Brno, Backhausgasse - Pekárenská 8


    • vzdělání

      reálka v Grazu,
      Vysoká škola technická v Grazu (1868–1876), v roce 1877 zde získal titul Dipl. Ing. vodního, silničního a železničního stavitelství,
      promován doktorem filozofie na univerzitě v Lipsku,
      promován doktorem technických věd na německé technice v Brně (1919)

    • jiné pocty

      dvorní rada (1912)


    • zaměstnání

      asistent při stolici mostního stavitelství Vysoké školy technické v Grazu (1872),
      inženýr u generální inspekce rakouských drah (1874–1876),
      asistent stolice železničního stavitelství vysoké školy technické v Grazu (1876–1878),
      soukromý docent zemědělského inženýrství (1879),
      docent na Vysoké škole technické ve Vídni pro zemědělské inženýrství (1884),
      jmenován profesorem vodního stavitelství a meliorace na německé technice v Brně (od prosince 1892 do roku 1922, kdy odešel do výslužby)


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96


    • poznámky

      Podnikl studijní cesty do Bavorska, severní a střední Francie, v roce 1905 se účastnil v Miláně kongresu o lodní plavbě. V roce 1911 byl na studijní cestě ve Švédsku a Norsku.
      Kromě vodního stavitelství a meliorací vedl v Brně přednášky o vodním právu a hrazení bystřin.
      Pohřeb se konal 26. 3. 1928 z obřadní síně ÚH v Brně.


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • partneři

      Amalie Kresnik (Sonns)
      sňatek: 9. 4. 1888, Fresen


    • děti

      Vera Kresnik
      Helene Pospich (Kresnik)
      Elisabeth Rigele (Kresnik)
      Friedrich Kresnik


    • ulice

      Backhausgasse - Pekárenská
      bydliště doložené nejméně v letech 1895–1928 (dnes Pekárenská)


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 05. 01. 2019