Internetová encyklopedie dějin Brna

Vladislav Kruta

    prof. MUDr. Vladislav Kruta


    • * 27.6.1908 Bělá pod Bezdězem (okres Mnichovo Hradiště) – † 6.9.1979


    • univerzitní profesor, vědec v oboru fyziologie, válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje


    • národnost

      česká


    • zajímavé okolnosti

      v roce 1970 odmítl veřejně odvolat svůj podpis pod Manifestem 2000 slov, proto byl zbaven vedení Fyziologického ústavu Masarykovy univerzity, měl zákaz publikovat a dokonce mu byl zakázán i vstup na půdu univerzity

    • příčina úmrtí

      cukrovka


    • vzdělání

      gymnázium v Praze na Vinohradech (do roku 1926),
      Lékařská fakulta Univerzity Karlovy (1931 promoce sub auspiciis),
      1934 stáž v Paříži u prof. Lapisquea

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž,
      Medaile Za chrabrost,
      Medaile Za zásluhy,
      a další

    • jiné pocty

      Zlatá medaile Univerzity J. E. Purkyně (1968),
      Zlatá medaile za zásluhy o rozvoj péče o zdraví lidu (1968),
      Cena Lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (1970),
      In memoriam rehabilitován a povýšen na plukovníka (1991)


    • dílo

      - z oblasti fyziologie srdečního svalu publikoval přes 130 původních vědeckých prací
      - historiografických prací vydal přes 150, zejména o Janu Evangelistovi Purkyňovi (např. v letech 1937–1975 vydával Purkyňovy spisy Opera omnia, spis Med. dr. Jiří Procházka a další)


    • zaměstnání

      1945–1948 přednosta 5. oddělení UNRRA,
      1947–1953 přednosta Fyziologického oddělení Ústavu tělovýchovného lékařství Univerzity Karlovy,
      1948–1951 přednosta Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové,
      1951–1970 přednosta Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

    • odborné a zájmové organizace

      člen The History of Science Society (1957),
      předseda Československé fyziologické společnosti (1959),
      předseda Československé biologické společnosti (1961),
      člen Association Internationale d´Histoire de la Médecine (1962),
      člen Kolegia lékařských věd ČSAV (1966),
      předseda rehabilitační komise na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (1968),
      předseda Lékařské sekce Společnosti pro dějiny věd a techniky (1969),
      člen Akademie der Naturforscher Leopoldina (1976)


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 32, hrob č. 61–62


    • poznámky

      Jeden z našich nejvýznamnějších fyziologů, přední odborník v oboru dějin lékařství, vědec světového jména.
      Během německé okupace se zapojil do domácí odboje. Když zjistil, že se síť kolem něho stahuje, rozhodl se emigrovat. V červenci 1939 odjel do Francie pod záminkou návštěvy nemocného tchána. Na počátku války vstoupil do zahraniční Československé armády. Do čs. zahraničního vojska odveden 1. 3. 1940 v Paříži, osobní číslo: Z; C-1508; RAF/88637.
      Po pádu Francie v roce 1940 se mu podařilo odjet s posledním transportem do Anglie, kde se stal lékařem 311. bombardovací perutě RAF. Roku 1941 byl převelen k české stíhací peruti 313. O rok později se zúčastnil tajného výzkumu britského Ministerstva vnitra o problémech výživy v okupovaných zemích. Poté se stal členem Státní zdravotní rady při Československém ministerstvu sociální péče a byl také předsedou Komise pro otázky výživy.
      Roku 1944 zastupoval československou exilovou vládu v Mezispojeneckém výboru pro válečnou pomoc v okupovaných zemích, tzv. Leith-Rossově komitétu.
      Po skončení války se opět vrátil k fyziologii a vědecké práci. Vrchol jeho vědecké činnosti nastal v Brně, díky jeho výzkumu získala brněnská fyziologie ve vědeckém světě jméno. Roku 1964 zorganizoval první společný sjezd francouzské a české fyziologické společnosti v Praze.
      Roku 1966 jmenován řádným profesorem. Téhož roku uspořádal sympozium ke 100. výročí smrti J. E. Purkyně. Po nuceném odchodu z čela Fyziologického ústavu Masarykovy univerzity v roce 1970 začal bádat v oblasti dějin medicíny. Svůj zájem upnul zejména k Janu Evangelistovi Purkyně.
      Před svou smrtí věnoval knihovně Fyziologického ústavu Masarykovy univerzity svou vlastní knihovnu, která čítala 1375 knižních a časopiseckých publikací. Knihovna Vladislava Kruty je nyní součástí Knihovny univerzitního kampusu.


    • obrazy

      img19697.jpg img19698.jpg img19699.jpg img19700.jpg


    • prameny, literatura


    • osoby

      Pavel Bravený
      spolupráce v oblasti fyziologie


    • partneři

      Emmy Krutová (Bahuault)
      sňatek: 27. 11. 1937, Paříž


    • děti

      Vladislav Kruta


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • autor

      mát


Aktualizováno: 17. 11. 2017

Vladislav Kruta. Zdroj: Pavel Bravený a Zdeněk Franc. Vladislav Kruta. Brno: Nadace Universitas Masarykiana, 2000. Osobnosti. ISBN 80-86258-11-4.