Internetová encyklopedie dějin Brna

Tomáš Týn

    P. Tomáš Týn, OP


    • * 3.5.1950 Brno – † 1.1.1990 Heidelberg (Německo)


    • dominikán, římskokatolický kněz, profesor morální teologie a filozofie v Bologni


    • zajímavé okolnosti

      den vysvěcení na kněze byl pro Tomáše Týna zásadní – během obřadu složil soukromý slib, že nabízí Bohu svůj život jako smírnou oběť za svobodu církve v socialistickém Československu


    • bydliště

      Brno, Joštova


    • vzdělání

      gymnázium na Lerchově ulici v Brně, jako gymnazista získal v roce 1966 ještě s dalšími studenty stipendium pro dokončení studia s maturitou (francouzským bakalaureátem) na dijonském Lycee Carnot, což se mu podařilo 1. července 1969, již dříve, v roce 1967, získal pro mimořádné výsledky akademickou cenu lycea,
      28. 9. 1969 vstoupil do dominikánského noviciátu ve vestfálském Warburgu,
      29. 9. 1970 složil první řeholní sliby,
      základní studia absolvoval ve Walberbergu a v Bologni, kde 7. 10. 1973 složil věčné sliby,
      29. 6. 1975 vysvěcen na kněze papežem Pavlem VI. v Římě,
      v roce 1978 dosáhl na papežské universitě Angelicum doktorátu teologie

    • jiné pocty

      dne 25. února 2006 zahájil boloňský arcibiskup a kardinál Carlo Caffarra tzv. diecézní fázi šetření ve věci blahořečení Tomáše Týna, dominikánského kněze, brněnského rodáka a člena České dominikánské provincie


    • dílo

      zobrazit


    • zaměstnání

      v roce 1980 byl zvolen viceregentem dominikánské teologické fakulty v Bologni,
      přednášel filozofii, metafyziku, etiku a morální teologii, zvláště se snažil seznámit svoje posluchače s naukou a trvalou hodnotou i aktuálností sv. Tomáše Akvinského, jehož dílo celý život studoval a konfrontoval s jinými mysliteli


    • hrob

      hřbitov v Neckargemündu v Německu


    • poznámky

      Už v 11 letech začal otevřeně hovořit o tom, že se chce stát řeholním knězem. Zajímal se o studium jazyků a s pratetou dokonce navštěvoval hodiny hebrejštiny u brněnského rabína.

      Profesoři francouzského lycea radili pokračovat ve studiích ve Francii, což mu ale československá strana neumožnila. Ve Francii se Tomášovi otevřel svět, který znal dosud jen z četby. Navštívil benediktinské opatství Pierre-qui-Vire, navázal kontakty s dominikánem Henri Féretem (1904–1992), profesorem církevních dějin, a se studentským kaplanem Maurice Delaunayem. Tam dozrálo jeho rozhodnutí stát se dominikánem.

      Sovětská invaze v srpnu 1968 přiměla jeho rodiče s bratrem Pavlem a sestrou Helenou emigrovat do Německé spolkové republiky, kde žijí dodnes.

      P. Tomáš Týn vytrvale pokračoval v řeholním životě a v péči o duchovní potřeby lidí nejrůznějšího původu. Věnoval se skautům, dominikánským terciářům, italským marxistům, rotariánům, Židům, muslimům. Jeho skvěle připravená a strhující kázání měla velký ohlas podobně jako duchovní vedení ve zpovědi.
      Mezilidské neshody a protivenství řešil s velkou trpělivostí a přátelským porozuměním. Byl velmi oddán církevním autoritám, hájil mj. úctu k nenarozenému životu, důkladně analyzoval nebezpečí komunismu včetně jeho různých socialistických režimů a varoval před zesvětštěním v samotné církvi a jejímu krátkozrakému pokušení zalíbit se lacině okolnímu světu za každou cenu.

      V říjnu 1989 byl náhle zasažen prudkými bolestmi. Lékaři mu zjistili velmi progresivní zhoubný nádor s metastázami v břišní dutině. Po měsíční hospitalizaci ho rodiče nechali převézt do Německa, kde mu jako lékaři chtěli zajistit co nejkvalifikovanější pomoc. Postupující metastázy mu působily stále větší bolesti. Do posledních dnů pracoval na svém největším a později vydaném díle Metafisica della sostanza (bezmála tisíc stran).

      Bůh jeho novokněžský slib podivuhodným způsobem vyslyšel. V ranních hodinách 1. ledna 1990, kdy kardinál Tomášek sloužil ve svatovítské katedrále slavnostní Te Deum, byl P Tomáš Týn převezen do nemocnice v Heidelbergu, kde své nemoci kolem 11 hodin podlehl.

      Pohřben byl na místním hřbitově v Neckargemündu.
      Jeho hrob zdobí prostý, ale výmluvný latinský nápis: Introibo ad altare Dei (Vystoupím k oltáři Hospodinovu – slova 43. žalmu). Brzy po jeho smrti začali hrob i dům, kde dožil, navštěvovat poutníci zvláště z Itálie a z České republiky. Četné žádosti věřících v roce 2003 přiměly provinciála České dominikánské provincie, aby podal oficiální žádost o přešetření Tomášova života a ctností u příslušné vatikánské kongregace.


    • prameny, literatura


    • rodiče

      Zdeněk Týn
      Ludmila Týnová (Konupčíková)


    • sourozenci

      Helena Wünschmann (Týnová)


    • ulice

      Joštova
      bydliště v Brně


    • autor

      Ma


Aktualizováno: 04. 09. 2014