Internetová encyklopedie dějin Brna

Otokar Kočířík

    Otokar Kočířík


    • * 19.3.1887 Koryčany (okres Kroměříž) – † 29.9.1933 Brno


    • restauratér v Brně; válka a odboj 1914–1919; účastník vzpoury v boce Kotorské


    • bydliště

      Koryčany čp. 264 (rodný dům),
      Luhačovice, Osada č. 200,
      Brno, Plotní 25


    • zaměstnání

      velkoobchodník v Olomouci (doloženo v roce 1909),
      restauratér v Luhačovicích (majitel hotelu Přerov),
      restauratér v Brně (restaurace U Kočíříků)


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 74, řada 2, hrob č. 260–261 (urna vložena do rodinného hrobu 24. 3. 1949, předtím uložena jinde, zatím nemáme místo upřesněno -Menš)


    • poznámky

      Otakar Kočiřík sloužil od roku 1904 u námořnictva, v roce 1909 byl na trvalé dovolené. K válečnému námořnictvu byl opět povolán na počátku 1. světové války a zařazen na pancéřový křižník S.M.S. Sankt Georg, admirálskou loď Křižníkové flotily. V mnohonárodnostním mužstvu tohoto křižníku bylo zařazeno 629 mužů, z toho 65 Čechů.
      Na začátku války zesílil v c. a k. námořnictvu národnostní útisk, zejména mužů slovanských národností. Tehdy vznikla v podpalubí křižníku Sankt Georg tajná česká knihovna, která měla posilovat národní uvědomění našich námořníků. U jejího zrodu stál Otokar Kočiřík, který umožnil z vlastních financí nákup knih, a Tomáš Nitka jako knihovník. Kromě výpůjček knih řídila knihovna i vybírání peněz od námořníků na národní účely. Stala se pro ně rovněž zdrojem informací o válečné situaci. Sankt Georg byl velitelskou lodí se silnou radiostanicí, kam přicházely depeše, vojenské zprávy a informace tiskových agentur. Přes lodního radiotelegrafistu Aloise Brejchu a „knihovníka“ Toma Nitku se svodky zpráv dostávaly s knihami nejen k námořníkům na křižníku, ale i na další válečná plavidla v boce Kotorské, kde kotvila asi třetina rakouského válečného loďstva.
      Česká knihovna fungovala v podpalubí admirálského křižníku až do pátku 1. února 1918. Toho dne, v pravé poledne, vypukla na pancéřovém křižníku Sankt Georg vzpoura a k němu se - na smluvené znamení - připojilo na čtyřicet válečných plavidel v boce Kotorské.

      O něm také:
      - Marek, Jindřich: Piráti svobody. Čeští námořníci v letech 1918–1921. Cheb, Svět křídel 2002, ISBN 80-85280-85-x.
      - Marek Jindřich: Knihovna na křižníku Sankt Georg. O námořnické vzpouře v Boce Kotorské trochu jinak. In: Přísně tajné! Literatura faktu, číslo 6, (2000), s. 59–80.
      (Za doplnění informací děkujeme dr. Jarmile Urbanové.)

      Otakar Kočiřík byl zpopelněn v Krematoriu města Brna 3. 10. 1933.


    • obrazy

      img17228.jpg


    • prameny, literatura


    • osoby

      Rudolf Balák
      přítel Antonín Balcar
      přítel Alois Brejcha
      přítel František Burget
      přítel František Burian
      přítel
      další osoby (5)...


    • partneři

      Julie Kočíříková (Habermannová)
      sňatek: 23. 11. 1909, Chvalkovice (kostel sv. Barbory), manželství soudně rozloučeno krajským soudem v Olomouci 28. 1. 1922
      (první manželka)
      Anežka Kratochvílová (Vyškovská, ovdovělá Kočíříková)
      sňatek: 18. 9. 1922, Uherský Brod (chrám Mistra Jana Husi)
      (druhá manželka)


    • děti

      Olga Kočíříková
      Augustyn Kočířík


    • rodiče

      Augustin Kočířík
      Marie Kočíříková (Bartošková)


    • ulice

      Plotní
      bydliště od 26. 6. 1931, též místo úmrtí, také sídlo jeho restaurace


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • autor

      Menš, Lik


Aktualizováno: 27. 03. 2019

Pancéřový křižník S.M.S. Sankt Georg, kam byl Otokar Kočiřík na počátku 1. světové války zařazen. Fotografii pro naši encyklopedii věnoval pan Jiří Novák, děkujeme.