Internetová encyklopedie dějin Brna

Max Emanuel Weiss

    Max Emanuel Weiss


    • * 27.10.1921 Brno – † 14.9.1996 Praha


    • válka a odboj 1938–1945; politický vězeň, později účastník zahraničního odboje


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      ČSR


    • zajímavé okolnosti

      získal i několik vedlejších rolí ve filmech (např. Marečku, podejte mi pero)


    • bydliště

      Brno,
      Apkaševo, Teguldenský rajon, Novosibirskaja oblast (doloženo v říjnu 1941),
      Praha


    • vzdělání

      pět tříd obecné školy, čtyři třídy měšťanské školy, tři třídy odborné pokračovací školy, od 15. 8. 1936 se začal učit kovotlačitelem ve firmě Františka Šťastného, z rasových důvodů z učení vyhozen 17. 2. 1939, tedy pouhé tři měsíce před vyučením


    • zaměstnání

      kovotlačitel, brusič a galvanér,
      po válce pracoval na MNO


    • poznámky

      Do čs. zahraničního vojska byl odveden 12. 3. 1942 v Buzuluku (SSSR). Číslo protokolu: 695/Buzuluk.

      V přihlášce č. 154 ze 16. 10. 1941 pro čs. vojenskou misi v SSSR Max Weiss uvedl:
      „Dne 11. září 1939 jsem byl gestapem zatčen a uvězněn z neznámých mi důvodů v Brně na Špilberku do 24. října 1939. Téhož dne jsem byl odvezen do Moravské Ostravy a včleněn do transportu, který vyjel dne 26. října 1939 do pracovního tábora v Nisku nad Sanem (Polsko). Byl to první transport židů z Československa, své 18. narozeniny jsem trávil v dobytčím vagoně. Sovětské hranice jsme přešli 2. 11. 1939, z Niska, zde vznikal koncentrační tábor, který byl ve výstavbě, podařilo se mi uprchnout přes hranice do SSSR. Zde jsem byl zatčen sovětskou hlídkou, se dvěma dalšími ve vesnici Šíňavě, registrován a propuštěn, dále jsem putoval do Lvova, v době od 2. 11. 1939 – 29. 6. 1940 jsem byl internován na německo-ruských hranicích, dále pak ve Lvově a ve vesnici Šíňavě, registrován a propuštěn, dále jsem putoval do Lvova, v období od 2.11.1939 do 29. 6. 1940 byl internován na německo-ruských hranicích, dále pak ve Lvově a ve Stanislavově, zde jsem se přihlásil do československé armády. Ve Stanislavově jsem byl policií opět zatčen 29. 6. 1940, nuceně transportován do gulagu internován na Sibiři. (Bylo nás tam 69 Čechoslováků-židů. Internace trvala do 14. 2. 1942, od 14. 2. 1942 jsme byli propuštění, abychom mohli vstoupit do Československé armády v Buzuluku."
      (Informace pro naši encyklopedii doplnila paní Libuše Šedinová, děkujeme.)


    • prameny, literatura


    • partneři

      Darja Weissová


    • rodiče

      Emanuel Weiss
      Ester Rifka Weiss (Roschwald)


    • sourozenci

      Josef Weiss
      Robert Livni Weiss


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 20. 05. 2016