Internetová encyklopedie dějin Brna

Tomáš Prnka

    P. Tomáš Prnka


    • * 14.2.1926 Uhřice – † 29.3.2013 Brno


    • římskokatolický kněz, dlouholetý duchovní správce poutního místa Křtiny


    • vzdělání

      1938 - začal studovat gymnázium v Hustopečích u Brna (po přičlenění města do Sudet pokračoval ve studiu v Židlochovicích a od roku 1939 na klasickém gymnáziu v Brně), 1945 maturita

      na kněze byl vysvěcen 16. 4. 1950 v soukromé biskupské kapli v Brně na Petrově tehdejším brněnským biskupem Dr. Karlem Skoupým, svěcení probíhalo bez účasti veřejnosti


    • zaměstnání

      od 5. září 1950 do 31. prosince 1953 voják u PTP,
      od února do konce května roku 1954 kaplan v Oslavanech, od 1. 6. 1954 kaplan v Ivančicích,
      v říjnu a listopadu roku 1958 pověřen vedením duchovní správy a farního úřadu ve Zbýšově u Brna,
      od 15. 8. 1959 kaplan ve Znojmě u sv. Kříže,
      1. 5. 1961 ustanoven jako administrátor ve Zvoli nad Pernštejnem,
      1. července téhož roku byl jmenován kaplanem na Starém Brně,
      1. 2. – 1. 5. 1962 kaplan ve Valči a Dalešicích,
      od 22. 12 1964 kaplan ve farnostech Dešná a Nové Sady,
      začátkem května 1965 příchod zpět na Staré Brno,
      od 1. února 1966 ustanoven v Adamově,
      6. prosince 1973 jmenován administrátorem ve Křtinách,
      14. 2. 1976 jmenován konsistorním radou olomoucké arcidiecéze,
      s platností od 1. října 1978 děkan blanenského děkanství,
      od 15. 11. 1999 vyvázán z děkanského úřadu,
      v letech 1997 až 2001 byl též administrátorem v sousedních Babicích,
      od 1. 8. 2008 až do své smrti působil nadále ve Křtinách jako emeritní děkan (na výsluze)


    • hrob

      kněžský hrob na hřbitově ve Křtinách


    • poznámky

      P. Tomáš Prnka měl velkou zásluhu na opravě křtinského poutního chrámu Jména Panny Marie.
      V rozhovoru pro Blanenský deník z 9. prosince 2012 vzpomíná, jak po příchodu do Křtin dostal nelehký úkol – pokusit se postupně nechat opravit barokní křtinský chrám:
      „Už před prvními Vánocemi v roce 1973 jsem domlouval klempíře v Kroměříži na opravu střechy a práce postupně přibývalo.
      Docela se mi hodily zkušenosti z galejí u pétépáků. Vidíte. Nakonec je vše zlé na něco dobré. Myslím, že za těch skoro čtyřicet let se nám podařilo chrám docela slušně opravit. Snažili jsme se také oživit myšlenku na dostavění ambitů a kaple svatého Josefa podle původních Santiniho plánů. Podařilo se nám získat pozemky, ale na projekt chybí peníze. Jednalo by se o desítky milionů. Já už se toho zřejmě nedožiji. Škoda, bylo by to takové pěkné završení mé životní cesty.“

      Ve Křtinách se za jeho působení podařilo sestavit také unikátní zvonohru.

      ...„Na tu jsem velice pyšný. Má třiatřicet zvonů. Všechny jsme je postupně dostali darem. Každý ze zvonů přitom nese jméno některého světce. Zvonohru u nás pouštíme dvakrát týdně. A také při svatbách a křtech.
      ...
      Oslovili jsme rod Manoušků z naší farnosti, kteří odlévali zvony v Praze. Pochází z Habrůvky ze křtinské farnosti a otec Petra Manouška chtěl pro Křtiny zvonohru udělat již v roce 1946. Podařilo se mu však ulít pouze dva zvony Marii a Antonína. S první várkou zvonů jsme ale měli problémy. Dílnu i s modely zvonů totiž v Praze kompletně vytopila velká voda v roce 2002.
      Prvních patnáct zvonů tedy nakonec vyrobili v nizozemském Astenu. Požehnal jim tehdy apoštolský nuncius Diego Causero. Dalších dvanáct zvonů pak přibylo v roce 2007. Tehdy jim žehnal brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Před dvěma lety doplnilo zvonohru dalších šest zvonů, to bylo v roce, kdy jsem slavil šedesát let vysvěcení na kněze. Na jednom ze zvonů mám k tomuto výročí poděkování.“...

      Čtenářka naší encyklopedie, paní Emílie Lacinová, přidala svou vzpomínku na pana děkana Prnku:
      „... mám milou vzpomínku na pana děkana. V r. 1992 jsme připravovali ve Vlastivědném muzeu v České Lípě výstavu o, tenkrát ještě blahoslavené, Zdislavě. A ve Křtinách měli na oltáři její obraz. Přijela jsem tam, chtěla jsem si ho vypůjčit, ale byla tam jen paní kuchařka. Pan děkan byl poblíž v nějaké vesnici na návštěvě u přítele. Tak jsem tam zajela, požádala ho a on mi řekl, ať si ten obraz vezmu a až ho nebudu potřebovat, ať ho vrátím. Jen tak, prostě si ho vezměte, bez ničeho, bez jakéhokoli prokazování a v životě mě neviděl. Bylo to neuvěřitelné a milé...“


    • obrazy

      img15870.jpg img15871.jpg


    • prameny, literatura


    • osoby

      Inocenc Haňka
      přítel Karel Skoupý
      biskup, vysvětil T. Prnku na kněze


    • stavby

      Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
      Mendlovo náměstí 1/157
      místo jeho působení v duchovní správě v roce 1961


    • autor

      Ma


Aktualizováno: 15. 02. 2019

P. Tomáš Prnka. Zdroj: www.krtiny.katolik.cz.