Encyklopedie dějin města Brna

Václav Lysák

    Václav Lysák


    • * 17.9.1895 Trnava (okres Třebíč) – † 3.7.1942 Berlín, Plötsensee


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje; politický vězeň; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • příčina úmrtí

      zemřel údajně na rakovinu jater


    • bydliště

      Trnava čp. 4 (rodný dům)

      Brno:
      - Nová 46
      - Hrnčířská 7


    • vzdělání

      1909–1915 vyšší reálka ve Velkém Meziříčí (odveden ještě před maturitou)

    • vyznamenání a pocty

      československý válečný kříž 1914–1918,
      Československá revoluční medaile,
      Československá medaile Vítězství,
      Militaey Cross,
      Řád svatého Jiří 4. stupně,
      Československý válečný kříž 1939 in memoriam

    • jiné pocty

      brigádní generál in memoriam (1946),
      pamětní deska na rodném domě v Trnavě, okr. Třebíč


    • zaměstnání

      voják z povolání (podnáčelník štábu III. sboru v Brně),
      po okupaci administrativní rada Zemského úřadu v Brně


    • hrob

      urna s popelem gen. Lysáka je uložena do hrobu č. 62/63, oddíl IV/2 na hřbitově v Ďáblicích, v Praze 8


    • poznámky

      V rakousko-uherské armádě svobodník jednoroční dobrovolník 81. pěšího pluku, odveden 13. 3. 1915. Zajat: 13. 6. 1916. Přihlášení do legií: 16. 6. 1916.
      Do čs. legie v Rusku zařazen 1. 8. 1916, 1. střelecký pluk, podporučík. Konec v legiích únor 1920, poslední útvar: 1. střelecký pluk, poslední hodnost: kapitán. Vrátil se do vlasti na lodi Yonan-Maru z Vladivostoku přes Singapu a Suez do Terstu. Pokračoval ve službě v československé armádě (podrobně popsáno v publikaci Stehlík - Lech, stejně je zde vylíčena činnost v protinacistickém odboji a věznění).
      Do protinacistického odboje se zapojil v dubnu 1939 v Obraně národa (Zemské velitelství, Oblastní velitelství Morava-západ - druhý velitel). Na konci listopadu 1939 přešel do ilegality, gestapem zatčen 22. 12. 1939. Vězněn v Brně v Sušilových a Kounicových kolejích, 6. 6. 1940 převezen do Breslau, poté do Wohlau a odtud do Berlína, Alt Moabitu.
      Dne 3. 12. 1941 odsouzen pro zločin zemězrady a velezrady k trestu smrti; u soudu se choval velice statečně, bral vinu na sebe a zachránil tři ze svých spoluobviněných spolupracovníků. Po vynesení rozsudku převezen do věznice v Berlíně-Plötzensee, zde se nacházel již ve velmi špatném zdravotním stavu, zemřel ve vězeňské nemocnici. Protože nebyl popraven, rodině byl vydán jeho popel.
      Urna s popelem gen. Lysáka byla uložena na hřbitově v Praze-Ďáblicích, kam byl převezen rodinný pomník Lysáků v roce 2009, po úmrtí jejich jediného syna Václava Lysáka, čestného JUDr. na Masarykově univerzitě.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Matriky, Brno (městská rada). Oddaní 1921–1922"
      "Detail legionáře"
      "Obrana národa na Brněnsku 15.3.1939-29.2.1940"
      "Brněnští občané v boji proti fašismu"
      "Vlast a čest byly jim dražší nežli život"


    • osoby

      František Blabolil
      spolupráce v odboji; společně souzeni Otto Francl
      spolupráce v odboji, společně souzeni Adolf Hůlka
      spolupráce v odboji Jaroslav Konopásek
      spolupráce v odboji, společně souzeni Ladislav Kotík
      spolupráce v odboji
      další osoby (4)...
      Václav Kratochvíl
      spolupráce v odboji, společně souzeni Stanislav Pergler
      S. Pergler byl jedním ze svědků sňatku V. Lysáka Tomáš Podruh
      spolupráce v odboji Bohuslav Dimitrij Všetička
      spolupráce v odboji


    • partneři

      Emilie Lysáková (Darebná)
      sňatek: 3. 6. 1922, Brno (městská rada)


    • děti

      Václav Lysák


    • rodiče

      Jan Lysák
      Kateřina Lysáková (Vávrová)


    • ulice

      Hrnčířská
      bydliště Nová
      bydliště doložené v roce 1922 (dnes Lidická)


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 05. 06. 2018