Internetová encyklopedie dějin Brna

František Meixner

    František Meixner


    • * 30.9.1896 Brno-Horní Heršpice – † 30.12.1974


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR


    • bydliště

      Brno-Horní Heršpice,
      Brno-Slatina, Parcelová 9, Na slatince, též Na Slatince 20


    • zaměstnání

      topič (před 1. světovou válkou),
      strojník u železnice


    • poznámky

      Domovská obec: Horní Heršpice, okr. Brno.
      V rakousko-uherské armádě vojín 8. pěšího pluku. Zajat: 31. 7. 1915, Alexandrov. Přihlášení do legií: Kadievka. Do čs. legie v Rusku zařazen 2. 7. 1917, 6. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 18. 11. 1920, poslední útvar: 10. střelecký pluk, poslední hodnost: vojín. Demobilizován. V databázi www.vuapraha.cz je i druhá podoba příjmení: Maixner a datum narození 30. 8. 1892.

      V publikaci „Třetí knížka o Slatině“ jsou některé odlišné údaje:
      * 30. 9. 1896 , zajat 31. 8. 1915, dva roky pobýval v zajateckém táboře Kadievka. Zařazen do čs. legie v Rusku jako střelec 10. pěšího pluku. Dne 30. 5. 1918 na stanici Osil-Kul se vzdálil od svého pluku s úmyslem nevrátit se již - dezertoval a odnesl si i erární části své výstroje. Za to byl polním soudem odsouzen k trestu vyloučení z Čs. armády a předán do stavu původního zajatce. Dne 14. 8. 1918 se vrátil ke svému útvaru a byl do něho opět zařazen. Začátkem roku 1919 byl jeho trest dodatečně amnestován a zcela vymazán. Poté prodělal s 10. pěším plukem celou sibiřskou anabázi a boje proti bolševikům.
      Dne 1. 6. 1920 s celým plukem odplul americkou lodí EDELLYN (30. transport) přes Tichý oceán, Panamským průplavem, Atlantickým oceánem kolem Gibraltaru do Terstu, kam připluli 6. 8. 1920. Demobilizován byl 18. 12. 1920. Legionářské potvrzení č. 27 150 uvádělo termín služby v legii od 14. 8. 1918 do 10. 8. 1920.
      V roce 1929 se domáhal uznání i své první části legionářské služby a vysvětloval i své selhání jako důsledek zoufalé situace, kdy u Marianovky mezi prvním a druhým bojem pluku: byli téměř odzbrojeni, spojenečtí Francouzi je varovali před pokračováním bojů s bolševiky, i když legionáři měli své poznatky o věrolomnosti a pravých úmyslech bolševiků proti naší armádě. „Nebylo proto divu, že jsem upadl jako většina kamarádů do stavu nejvyšší bezradnosti, malomyslnosti a zoufalství, v němž jsem se dopustil svého činu, kterého jsem však - rozváživ si vše - brzy účinně litoval.“ Jeho žádosti bylo vyhověno, nový legionářský průkaz č. 70 263 mu uznával službu od 2. 7. 1917 do 30. 5. 1918 a od 14. 8. 1918 do 10. 8. 1920. Není zde však uvedena vůbec služba u 6. pěšího pluku, i když v publikaci „Album bývalých příslušníků a zakladatelů 6. střeleckého Hanáckého pluku“ z roku 1938 je uveden mezi příslušníky 10. roty tohoto pluku (-Menš).
      Datum narození jsme zvolili podle „Knížky o Slatině“.


    • prameny, literatura


    • partneři

      Marie Meixnerová


    • děti

      Jindřich Meixner
      Miroslav Meixner


    • ulice

      Na Slatince, též Na slatince (Klein Latein)
      bydliště v roce 1938, kde si koupili domek (dnes Slatinka) Parcelová (Parzellengasse)
      bydliště po přistěhování do Slatiny kolem roku 1930 (dnes Pivodova)


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 26. 09. 2018