Internetová encyklopedie dějin Brna

Minoritská, Kostel sv. Janů a klášter minoritů

Kostel sv. Janů a klášter minoritů


  • historický název

    Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty

  • ulice

    Minoritská

  • charakteristika

    Kostel sv. Janů vznikl jako klášterní kostel menších bratří (minoritů) řádu sv. Františka z Asissi, kteří byli do Brna uvedeni českým králem Václavem I. a Janem Velenem z Boskovic před rokem 1230, nedlouho po založení řádu v roce 1209. Usadili se v tehdy české čtvrti, patřili vždy k české vrstvě brněnského obyvatelstva, kterou podporovali a jsou jediným brněnským klášterem, který na svém místě setrval až do dnešních dnů.


  • území

    Brno-město


  • nej...

    Brno: Minoritský klášter s kostelem sv. Janů se nachází na svém místě nepřetržitě - jako jediný - už více než 780 let

  • zajímavosti

    Kostel se těšil úctě řady mecenášů, kteří kostelu odkazovali ve svých testamentech různé dary (např. v roce 1349 Petr Ferreus odkázal 6 hřiven stříbra na zhotovení skel do jednoho kostelního okna, nebo v roce 1497 brněnský nožíř Petr odkázal kostelu "dveře železné, veliké, porúčiem k sv. Janovi k zakrystii").
    Stavbu loretánské kaple a její podzemní krypty, kterou inicioval kvardián minoritského kláštera Barnabáš Freisler umožnil pak odkazem celého svého jmění baron Wertemy, který v ní byl poté také pohřben. Poslední místo odpočinku tu našli v první polovině 18. století i Jan Kryštof Říkovský z Dobrčic, moravský podkomoří hrabě Panizza a četní členové rodu hrabat Schrattenbachů.


  • poznámka

    Na místě Lorety na nároží Jánské a Minoritské ulice byl už od roku 1272 hřbitov, kde se pohřbívalo až do roku 1620.


  • stavební vývoj

    Původní románský kostelík ze 13. století byl po dvou poškozeních ohněm v roce 1262 a 1306 přestavěn kolem roku 1320 na trojlodní kostel gotický. Tuto přestavbu podpořil rod pánů z Boskovic, zejména Arkléb z Boskovic. V této podobě zůstal kostel až do roku 1720.
    V letech 1716–1726 přistavěl na jeho severní straně uprostřed menšího hřbitova (při dnešní ulici Jánské), zrušeného v roce 1620, brněnský stavitel Mořic Grimm Loretánskou Svatou chýši, kterou obestavěl ambitem, do něhož včlenil i hřbitovní kaple sv. Iva a sv. Josefa a podzemní kryptu spolu s dalšími dvěma postranními pod kaplemi sv. Josefa a sv. Anny.
    V letech 1722–1726 byly mezi kaplemi postaveny Svaté schody a doplněny podzemní kryptou. Celý kostel pak Mořic Grimm v letech 1729–1733 přestavěl v barokním slohu prakticky do dnešní podoby. Nádhernou nástropní malbu hlavní kostelní lodi vytvořil poté Jan Jiří Etgens.
    Z první poloviny 13. století pochází také křídlo klášterní budovy, jež přiléhá k jižní zdi kněžiště kostela, kde byla v polovině 14. století vybudována křížová chodba.


  • prameny, literatura

    zobrazit


  • stavby

    Loreta
    Minoritská
    obě stavby spolu souvisí


  • významné osoby

    Mořic (Mauric) Grimm
    Jan Chromeček
    místo jeho působení v duchovní správě začátkem sedmdesátých let 20. století Moritz Maria Franz de Paula Linhart
    místo konání zádušní mše za JUDr. Linharta Wenzel Franz Anton Alexander Linhart
    místo konání zádušní mše za Med. Dr. Linharta Giovanni Maria Pasqualini
    místo konání zádušní mše
    další významné osoby (3)...


  • události

    15. 4. 2014
    Návštěva arcivévody Rudolfa Rakouského v Brně
    místo návštěvy


  • autor

    Fl


Aktualizováno: 14. 10. 2014