Internetová encyklopedie dějin Brna

Jánská, Poštovská 8/10 (čp. 455), Palác Alfa

Palác Alfa


  • historický název

    Bio Alfa, Praha

  • ulice

    Jánská
    Poštovská

  • č. orientační/popisné

    8/10 (čp. 455)

  • charakteristika

    Palác ALFA byl postaven v letech 1931–1937 stavitelem Františkem Hrdinou podle návrhu akad. arch. Bohuslava Fuchse z roku 1930 zpracovaného do projektu K. Bezroukem.
    Osmipatrový nárožní objekt má fasády ze světlých opaxitových ploten, patří mezi moderní dominanty Brna a je oblíbeným obchodním a kulturním centrem. Jeho pasáž propojuje náměstí Svobody s Jánskou a Poštovskou ulicí. Kromě řady menších obchodů má i kavárnu v mezipatře a v suterénu dříve kino Alfa a noční podnik Metro-Hall, poté sloužící jako divadelní sál Ha-Divadla.


  • území

    Brno-město

  • majitelé

    Soukromý majitel.

    Kino:
    – licence: žádost 6. 3. 1932 Zemský spolek pro péči o zmrzačelé v Králově Poli, udělena 22. 4. 1932
    – správce: ředitel kina Bohumil Skandera, člen společnosti, od 5. 9. 1939 ředitel kina František Šmíd, od 1. 3. 1944 Emil Čejka, jednatel společnosti
    – promítači: František Šmíd, člen společnosti, J. Klecker.

  • provozovny

    Kino (28. 2. 1932 – 30. 4. 2001):
    - 1991–2001 Alfa
    - 1949–1990 Praha
    - 1945–1949 Alfa
    - 1932–1945 Bio Alfa (od 5. 3. 1938 do 26. 3. 1938 uváděno někdy jako Panorama Alfa Passage).


  • zajímavosti

    Kino mělo potíže za 2. světové války pro svůj český charakter (6. 10. 1944 došlo dokonce i k malému incidentu).


  • poznámka

    Jedenáctipodlažní budova přinesla do centra města zcela nový typ městského bydlení: dvorana s obchody po obvodu, v patře s ochozem, prosvětlená stropem s luxfery v železobetonovém rastru. Ve vyšších patrech jsou byty, v posledních třech s terasami do ulice. Konstrukci tvoří železobetonový skelet, fasáda je obložena deskami z bílého opaxitu.
    Projekt komplexu budov, podle studie Bohuslava Fuchse, byl od roku 1930 stavebně řešen v technické kanceláři stavebníka Františka Hrdiny architektem Karlem Bezroukem a realizován po jednotlivých domech v průběhu šesti let. Návrh kavárny, přístupné z galerie a kina v suterénu, je přisuzován Norbertu Trollerovi.
    Otevření kina: 28. 2. 1932 (provizorní provoz), od 21. 5. 1932 definitivní provoz, film Bílé opojení.

    Přechodné uzavření kina:
    - 20. 11. 1944 (po poškození při náletu) – 19. 1. 1945
    - 15. 4. 1945 – 6. 5. 1945 (otevřeno promítáním ruských reportážních filmů)
    - 2. 6. 1945 obnoven provoz pro veřejnost (film Děvucha z hor)
    - 5. 11. 1965 – 25. 12. 1966.

    Provoz kina v paláci Alfa skončil 30. 4. 2001 přehlídkou úspěšných filmů posledních let od 29. 3. - 25. 4. 2001 (viz Rovnost 22. 3. 2001).


  • vznik

    1930–1937


  • stavební vývoj

    Kino
    - 1932: otevření kina - 792 míst: přízemí 572, balkon 220, lóže 10
    - 1937: snížen na balkoně počet míst na 210
    - 1948: změna uspořádání sedadel a úprava na 780 míst (přízemí 592, balkon 196)
    - 1965–19?5: adaptace, snížení počtu míst (přízemí 294, balkon 106)
    - 2003: kino upraveno podle projektu Atelieru RAW (Tomáš Rusín a Ivan Wahla) pro divadelní provoz HaDivadla, jež se sem přestěhovalo ze Sukovy 4/6.


  • prameny, literatura

    zobrazit


  • městská část

    Brno-střed


  • významné osoby

    Bohuslav Fuchs
    autor původního konceptu budov František Hrdina
    stavitel Josef Robotka
    obyvatel Norbert Troller
    údajný autor návrhu interiéru kavárny


  • objekty

    J. Robotka
    pamětní deska: Poštovská 6/01
    zde pamětní deska umístěna


  • události

    4. 4. 2019
    Slavnost odhalení pamětní desky 9. 6. 2017
    Výstava Plný dům/Full house 25. 5. 2017
    Pasáž Alfa oslavila 80 let 15. 11. 2003
    Otevření HaDivadla v novém působišti
    nové sídlo HaDivadla
    30. 4. 2001
    Ukončení provozu kina Alfa na Jánské/ Poštovské ulici
    další události (1)...


  • související odkazy

    mapa
    Filmové Brno
    ukaž na mapě


  • autor

    Fl, BL


Aktualizováno: 02. 05. 2019