Internetová encyklopedie dějin Brna

Výstavní 1/189, Městské lázně

Městské lázně


  • historický název

    Městské lázně

  • ulice

    Výstavní 1/189


  • existence

    stavba již neexistuje

  • zánik

    60. léta 20. století

  • území

    Brno-Staré Brno


  • vznik

    1856, 1928


  • stavební vývoj

    Na Svrateckém náhonu, který protékal ulicí Rybářskou a Mendlovým náměstím, se již v 19. století nacházely venkovní lázně s bazény. Zřízeny byly v roce 1856.
    Tyto lázně byly založeny na právu odběru vody z náhonu Svratky. Byly soukromým majetkem a patřily tehdy paní Chiodiové. Vybavení lázní bylo velmi jednoduché, bazén měl rozměry 17 x 6,5 sáhu, bylo zde celkem 44 dřevěných kabin.
    Po rozšíření přibylo 12 komůrkových lázní.
    Roku 1891 zakoupilo tyto lázně město Brno a rekonstruovalo je. Po rekonstrukci měly lázně 40 m dlouhý bazén, 12 komůrkových koupelí a 1 bazén na břehu náhonu (34 x 13,5 m). Bazény se napouštěly vodou přímo z náhonu bez zvláštního očišťování. Město Brno však přikročilo k postavení druhého bazénu a zřídilo již pro každý bazén pískové filtry. Během doby se zvyšoval počet kabin a dle možností se rozšiřovalo i pískoviště, budovaly se místnosti pro pokladnu, první pomoc, obsluhu a záchody.
    Ve větším měřítku byly lázně rekonstruovány v roce 1926 tak, že byl postaven prodloužením starého bazénu bazén o délce 50 m.
    V roce 1927 předala městská rada lázně městským vodárnám. Při převzetí zde byly 2 bazény (1 společný a 1 pro ženy), 12 komůrkových koupelí, 1 koupaliště pro muže, 1 koupaliště pro ženy, správní budova s bytem pro správce, s pokladnou a zděnou prádelnou. Lázně byly již naprosto nevyhovující, proto byly zrušeny a v první polovině roku 1928 zřízeny nové, moderní lázně s šatnami oddělenými podle pohlaví, celkem pro 5000 návštěvníků denně, se zvláštní místností pro první pomoc, personál, se 2 pokladnami, strojovnou a 3 bazény.
    Nové lázně byly otevřeny 15. 6. 1928. Část projektované stavby nemohla být uskutečněna, jelikož vyvlastňovací řízení přilehlé parcely, patřící soukromnicím sestrám Křivánkovým, dopadlo v neprospěch města.
    Areál lázní byl však za druhé světové války vážně poškozen. V 50. letech se uvažovalo o přestavbě Fuchsovy budovy na kulturní centrum.
    Nakonec musely lázně v 60. letech ustoupit modernizaci náměstí podle návrhu architekta Františka Kočího, kdy proběhla rozsáhlá asanace historických budov a výstavba panelových domů.


  • prameny, literatura


  • významné osoby

    Bohuslav Fuchs
    autor projektu


  • události

    14. 6. 1928
    Otevření Městských lázní na Výstavní třídě


  • autor

    MJ, Fl


Aktualizováno: 09. 06. 2019