prof. PhDr. JUDr. Radomír Václav Luža

* 17.10.1922 Praha – † 26.11.2009 USA


politik, právník a historik
dítě osobnosti: Ing. Vojtěch Boris Luža


národnost

česká


zajímavé okolnosti

Za svou politickou angažovanost byl již 29. února 1948 Ústředním akčním výborem Národní fronty za vedení Alexeje Čepičky zbaven všech politických funkcí. Nedávný partyzán byl veřejně označen za nepřítele "lidové demokracie".
Radomír Luža ještě stihl odpromovat a 29. března 1948 jako čerstvý doktor práv odešel přes rakouskou hranici do exilu. Zanedlouho (v červenci 1948) se tajně vrátil do ČSR, kde měl připravit odchod Edvarda a Hany Benešových na Západ. Z důvodů vážně choroby prezidenta se záměr neuskutečnil.
V letech 1948–1953 se dočasně usadil ve Francii. Po odchodu do USA se s konečnou platností rozhodl pro historii, kterou vystudoval na dvou předních amerických univerzitách.


bydliště

Blue Bell u Filadelfie (USA)


vzdělání

Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně (březen 1948 titul JUDr.),
po odchodu do emigrace studoval v Paříži na Sorbonně filozofii a kulturní antropologii,
po roce 1953 studoval v USA na dvou univerzitách (Columbia, New York University; titul PhDr., 1959, New Orleans); ve své disertaci z roku 1959 se věnoval jako jeden z prvních historiků otázce odsunu sudetských Němců z Československa


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 (1946),
Medaile za chrabrost (1946),
Medaile za zásluhy (1946),
Medaile Josefa Hlávky (1993),
Řád T. G. Masaryka (1996),
Čestný kříž za zásluhy pro vědu a umění I. třídy udělený rakouským prezidentem (1997),
Medaile za chrabrost (2005) udělená ruským prezidentem,
Medaile Františka Palackého (2007)


jiné pocty

povýšen do hodnosti plukovníka v záloze (1995)


dílo

zobrazit


zaměstnání

právník,
historik,
od roku 1967 profesor moderních středoevropských dějin na Tulane University v New Orleansu,
od roku 1993 hostující profesor moderních světových dějin na FF MU v Brně


politická orientace

po 2. světové válce vstoupil do Československé sociální demokratické strany; připoutal k sobě pozornost jako místopředseda a v kritických měsících lednu a únoru 1948 jako úřadující předseda Ústřední komise mládeže, dále byl členem ústředního zastupitelstva a místopředseda krajského výkonného výboru sociální demokracie v Brně


odborné a zájmové organizace

Svaz politických vězňů v exilu (místopředseda),
Český svaz bojovníků za svobodu


poznámky

Svou první zkušenost s gestapem získal již v roce 1941, kdy v den 19. narozenin byl zatčen a předveden k výslechu. V rámci psychického nátlaku byl postaven na chodbu poblíž místnosti, kde zasedal v té době stanný soud a vynášel rozsudky smrti. Tyto minuty později Luža označil za nejhorší ve svém životě. Gestapo mu neprokázalo spojení s odbojem a byl propuštěn.
V ilegalitě žil od 23. 9. 1942, člen odbojové organizace Rada tří, zástupce velitele skupiny gen. Luži, působící na Brněnsku. Byl pověřen vykonáním trestu nad protektorátními četníky, kteří zastřelili jeho otce. Příslušníci přibyslavské četnické stanice byli popraveni 26. 10. 1944 skupinou partyzánů vedenou nadporučíkem Nikolajem Bachmutským a Radomírem Lužou.
Po únoru 1948 odešel přes Rakousko do Francie, kde působil jako spolupracovník francouzské zpravodajské služby, stál u zrodu Rady svobodného Československa či exilového Svědectví. Angažoval se také v exilové československé sociální demokracii.


obrazy





objekty

V. B. Luža
pamětní deska: Kounicova 65/03
2. 10. 1990 se účastnil slavnostního odhalení pamětní desky svého otce generála Luži


události

22. 6. 2004
Slavnost předání vyznamenání in memoriam účastníkům protinacistického odboje v Kounicových kolejích
syn (převzal vyznamenání)


Menš, Jord


Aktualizováno: 21. 08. 2023