Bystrc - Zadní dlouhé
záchranný výzkum
Zadní Dlouhé
Bystrc
1978
Muzeum města Brna
Podloží tvořila spraš, původně překrytá 30-40 cm mocnou vrstvou ornice, jež ovšem byla v době výzkumu odstraněna zemními stroji. Z tohoto důvodu nebylo možno zachytit případné kůlové jamky.
1/78, 1978, Brno - Bystrc 1978, Muzeum města Brna
V září 1978 ohlásil A. Přichystal porušené pravěké objekty na staveništi sídliště Bystrc II. Po rekognoskaci terénu byl zahájen záchranný výzkum, který proběhl v říjnu a listopadu 1978.
Lokalita se nacházela v trati "Zadní Dlouhé" (nyní upostřed areálu sídliště Bystrc), nad silnicí Bystrc-Žebětín, v horní části mírného východního a jihovýchodního svahu, v nadmořské výšce 280 m. Na skrytých plochách bylo zjištěno a prozkoumáno 24 objektů kultury s moravskou malovanou keramikou, z nichž byly získány zlomky malované keramiky, zvířecí kosti, mazanice a kamenná industrie. Většina zvířecích kostí patřila domácím zvířatům, lov tedy patrně nehrál v životě osady větší roli. Ekonomickou základnu tvořilo zemědělství, rostlinnou výrobu dokládají nálezy kamenných podložek sloužících k drcení obilí. Pro výrobu štípaných nástrojů využívali obyvatelé především zdroje rohovců na východních svazích Krumlovského lesa, vzdálené asi 20 km. Surovina pro broušenou industrii (sekery, sekeromlaty apod.) byla získávána v okolí Želešic, vzdálených také přibližně 20 km. Do areálu osady ji lidé přepravovali v podobě hrubě opracovaných polotovarů, které teprve zde dále zpracovávali.
kultura s moravskou malovanou keramikou I (4 800 - 4 000 př. Kr.)
Muzeum města Brna, inv. č. 316501 - 317758
Hromádková
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.