Otevření nového Městského desinfekčního ústavu

29. 11. 1930


ulice

číslo orientační

3b


nej...

Brno
první ústav svého druhu ve městě


charakteristika

Nový městský desinfekční ústav měl sloužit k ochraně před infekčními chorobami a jejich přenášením, dále prováděl desinfekci osob a věcí přímo v ústavu nebo v bytech, převážel nemocné osoby do infekční nemocnice, osoby zemřelé na nakažlivé nemoci k pohřbení, jako druhý ústav v ČSR prováděl rovněž desinfekční kurzy.


zajímavosti

K otevření vydána publikace "Infekční choroby a desinfekce". Otevření se konalo v sobotu 29. 11. 1930 v 10 hodin, v neděli 30. listopadu byl ústav otevřen pro veřejnost od 9 do 15 hodin.
Byla to prakticky jediná možnost si ústav prohlédnout, protože po zahájení provozu z epidemických důvodů sem již vstup nebyl možný.
Původní desinfekční ústav pro město byl vybudován v roce 1890 na Kolišti č. 95, po vytvoření Velkého Brna již nedostačoval kapacitou, vybavením (dva parní desinfektory 5,5 a 4,5 m³, dva parní kotle a spalovací pec), ústav vklíněn mezi obytné budovy a průmyslové stavby a nevyhovoval již moderním požadavkům po stránce hygienické.


poznámka

Projekt (1928): Oskar Poříska, hygienická spolupráce MUDr. Bohumil Vacek, po schválení zahájena v roce 1929 stavba. Náklady stavby činily zhruba 1,5 milionů Kč, z toho asi 600 000 Kč na strojní a vnitřní vybavení. Veškeré železné konstrukce dodala firma Antonín Bílek, Brno, továrna na železné konstrukce a rolety, Stará 23; krytinu rovné střechy provedla firma J. Paulík, továrna dehtových výrobků Brno-Židenice; kompletní zařízení ústavu dodala firma Havelka a Mész z Prahy X; dodávku plynu zajišťovala Brněnská městská plynárna.

Ústav vybudován v sousedství státní epidemijní pohotovosti (zbudována 1926), tím se oba ústavy (státní a městský) mohly v případě mimořádné situace (epidemie, válka, apod.) doplňovat. Zřízena státem železniční vlečka, kterou mohl využít i městský ústav.
Principem řešení ústavu bylo oddělení tzv. nečisté a čisté části a na jednotlivé pracovní procesy: desinfekce svršků, ústavního personálu a povozů, desinsekce (odhmyzení) osob a svršků, k tomu dále ústavní prádelna, sušárna, oddělení pro spalování méněcenných věcí, ústavní administrativa. V celém ústavu nebyl jediný styčný bod, který by umožnil přenesení infekce z nečisté na čistou stranu, dveře se otevíraly jen na jednu stranu, byla zde neprůlezná okna a řada dalších opatření a zařízení.

Konstrukčně provedena budova ze železobetonu a výplňového dutého zdiva. Okna i dveřní zárubně železné, podlahy bez spárů (lité terazo a xylolit), obklady stěn z velkých skleněných ploten (opaxit) s minimem spár. Vestavěné skříně rovněž ocelové, dřevo bylo téměř vyloučeno. Ventilace a odpady zabezpečeny proti unikání choroboplodných zárodků. Topení na svítiplyn.
(Podrobně rozebráno vybavení v uvedené publikaci, zde i fotografie a plánky - Menš).



události

1890
Zřízení prvního desinfekčního ústavu města Brna


osoby

Jan Mouka
správce ústavu Oskar Pořiska
autor projektu


městská část

související odkazy

Menš


Aktualizováno: 07. 07. 2018