Jan Jindřich Lucemburský, markrabě moravský, na žádost rychtáře a konšelů města Brna oznamuje, že trhové svobody od něho povolené po čtyři léta sice slouží k dobru cechům a jednotám řemeslnickým, ale obecně škodí městu. Zabraňujíce jeho růstu na lidech a statcích.
Proto zapovídá cechům tvořiti jednoty a řády a určuje, že pouze představitelé města mohou dávat cechům řemeslnické řády. Brněnská městská rada se v řeznických statutech snažila o potlačení monopolizačních tendencí zdejších řezníků.

Jan Jindřich Lucemburský, markrabě moravský,
rychtář a konšelé města Brna

Jan Jindřich zpečetil statuty řezníků doplněné o rok později. Řezníci se cítili svým cechovním pořádkem poškozeni, a proto od Vánoc roku 1352 do 5. února 1353 dokonce stávkovali a město samo se ztrátou prodávalo maso, ale odpor řeznického cechu byl marný. Než byl cechovní řád řezníků vydán, vyžádala si brněnská městská rada nejprve obdobný statut z Norimberka.

Zákroky panovníků proti cechům nepřivodily jejich zánik. Spíše zabraňovaly tomu, aby byli nuceni přistupovat k cechům ti, kteří nechtěli býti členy.

zobrazit

5. 8. 1396
Prodej porážky pod Puhlíkem 1365
Masné krámy (lavice) 1352
Svobodný trh na maso 18. 1. 1343
Židovská jatka 20. 8. 1342
Zřízení jatek

Jan Jindřich
markrabě moravský

Jord