Relikviář s ostatky Alexandra Něvského uctěn v pravoslavném chrámu v Brně

27. 5. 2009


ulice


nej...

Česká republika
první zahraniční země, kde byly světcovy ostatky vystaveny


charakteristika

Na žádost pravoslavné církve přivezl do Brna moskevský biskup Alexandr ostatky slavného ruského vládce, knížete novgorodského a vladimirského Alexandra Něvského (1220–1263). ČTK to řekl duchovní brněnské pravoslavné obce Jozef Fejsak.
Ve středu 27. května 2009, v den ukončení svátku Paschy a v předvečer svátku Nanebevstoupení Páně, po ranní svaté liturgii, která se konala v chrámu sv. Václava, odjeli věřící spolu s představeným pravoslavné církevní obce, otcem Jozefem Fejsakem, na brněnské letiště, kam kolem 10. hodiny dopolední přiletělo letadlo z Moskvy.
S požehnáním Jeho Svatosti Kyrila, patriarchy moskevského a celé Rusi, a Jeho Blaženosti Kryštofa, arcibiskupa pražského a metropolity Českých zemí a Slovenska, byly svaté ostatky přivezeny nejprve do Brna.
Svaté ostatky doprovázel spolu s mnoha kněžími i Jeho Přeosvícenost Alexandr, biskup Dmitrovskij, vikář Moskevské eparchie.
Po uvítání přímo u letadla na letištní ploše byly svaté ostatky za zpěvu paschálních troparů přeneseny do připraveného automobilu generálního konzulátu Ruské Federace v Brně a odvezeny do chrámu svatého Václava. V chrámu byl po příjezdu odsloužen Akathist ke svatému Alexandru Něvskému.
Další dny byly ostatky postupně vystaveny v pražském kostele Cyrila a Metoděje, na ruské ambasádě, Karlových Varech a 31. května byl relikviář převezen na Slovensko do prešovského katedrálního chrámu sv. Alexandra Něvského.


zajímavosti

Relikviář s ostatky světce se běžně nachází a ochraňuje v moskevském chrámu Krista Spasitele, a od roku 2007, kdy delegace „Fondu Ondřeje Prvozvaného“ zajišťovala jejich pouť po ruských a běloruských městech, je Česká republika vůbec první zahraniční zemí, která světcovy ostatky mohla na svém území slavnostně uvítat.


poznámka

Alexandr Něvský je považován za ochránce Ruska. Pravoslavnou církví je uctíván pro své vítězství nad Řádem německých rytířů v roce 1242. Vítězství je považováno za klíčové v boji za uchování pravoslavné víry na Rusi před útoky katolíků ze západní Evropy.
Před svojí smrtí vstoupil kníže do mnišského řádu. Pravoslavní věří, že modlení u jeho ostatků může přivodit nemocným zázrak v podobě uzdravení. V roce 2008 zvolili Rusové knížete v soutěži „Jméno Ruska“, což byla obdoba „Největšího Čecha“, za nejvýraznější osobnost ruských dějin.




události

25. 5. 1931
Vysvěcení pravoslavného chrámu sv. Václava 6. 7. 1930
Položení základního kamene pravoslavného chrámu sv. Václava


stavby

městská část

související odkazy

Ma


Aktualizováno: 23. 11. 2019