Hedvika Böhmová–Hájková

* 7.10.1895 Brno – † asi 80. léta 20. století


akademická malířka, odborná restaurátorka


národnost

německá


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


nej...

Brno


zajímavé okolnosti

Roku 1934 se na výzvu Památkového úřadu se přestěhovala s rodinou z Vídně do Brna, kde se podílela na restaurování řady obrazů a fresek z místních kostelů.
Za okupace byla tehdejším přednostou obrazárny Zemského musea v Brně prof. Albertem Kutalem požádána, aby jako osoba německé národnosti zaštítila další chod této instituce.
Po válce byla vystěhována do Vídně, kde žila 3 měsíce. Na žádost Moravského musea se poté vrátila zpět do Brna. Se synem, který odešel studovat v roce 1938 do Vídně, obnovila kontakt až v 50. letech.


bydliště

Brno, Gorkého 46,
přechodné: Tyršova 48, Žďár nad Sázavou 2


cena města

Cena Osvobození města Brna (1970)


vzdělání

1901–1905 obecná škola v Brně,
1905–1909 měšťanská škola v Brně,
1913–1917 malířská škola v Brně,
1917–1922 restaurátorský kurz ve Vídni,
školení u akademického malíře Jana Böhma,
znalost jazyka: francouzština, němčina


vyznamenání a pocty

zasloužilá pracovnice Moravského muzea v Brně,
nositelka plakety Svazu československých výtvarných umělců


jiné pocty

uznání Ministerstva kultury za zásluhy o rozvoj muzejní a vlastivědné práce (listopad 1959),
Národní výbor Brno – uznání Ministerstva kultury za zásluhy o práci a rozvoj kultury v Brně (1969),
národní výbor Brno – Cena osvobozeného města Brna za vynikající restaurátorské práce (1970)


dílo

zobrazit


zaměstnání

1934 spolupráce s obrazárnou Moravského muzea,
1. 8. 1938 – 31. 3. 1950 externě zaměstnána v obrazárně Moravského muzea v Brně (krátké přerušení cca 3 měsíce v roce 1945),
1. 4. 1950 přijata do státních služeb jako odborná restaurátorka Moravského musea,
1. 4. 1961– (2. 3. 1979) restaurátorka obrazů v Moravské galerii


politická orientace

bezpartijní


odborné a zájmové organizace

Svaz československých výtvarných umělců


poznámky

S restaurátorskými pracemi začala od roku 1917 ve Vídni po boku manžela Jana.
Po přestěhování do Brna pracovala pro řadu zdejších kulturních institucí - městské muzeum, Státní památkový úřad, MZM, Moravskou galerii a stala se jednou z nejvyhledávanějších a nejoceňovanějších restaurátorek. Jako zaměstnankyně zemského muzea se v období druhé světové války podílela na záchraně řady uměleckých děl (např. zámecká sbírka ve Vizovicích, obrazy z arcibiskupské obrazárny v Kroměříži). Na práci nezanevřela ani po odchodu do penze.



osoby

Hubert Jungmann
žák Albert Kutal
za okupace byla tehdejším přednostou obrazárny Zemského musea v Brně prof. Albertem Kutalem požádána, aby jako osoba německé národnosti zaštítila další chod této instituce


partneři

Jan Josef Böhm
sňatek: 19. 4. 1917 v Pötzleinsdorfu-Vídni





ulice

Gorkého
bydliště


Studentský záznam


Aktualizováno: 15. 05. 2020