Vavřinec Andresík

* 5.8.1892 Brno-Chrlice – † 8.1.1973 Brno-Chrlice


válka a odboj 1914–1919; legionář ruský, později voják v Rusku
bratr osobnosti: Florian Andresík


bydliště

Brno-Chrlice, Blümlova 39


vzdělání

vyučen cukrářem


zaměstnání

obchodní cestující (před první světovou válkou),
obchodník v Rosenbergu (doloženo v roce 1920),
cukrářská živnost v Křenovicích, později v Rosenbergu (doloženo v roce 1939)


odborné a zájmové organizace

Sokol



poznámky

Do první světové války narukoval jako vojín 25. zeměbraneckého pěšího pluku rakousko-uherské armády. Zajat byl 28. 3. 1915 v Karpatech. Dne 14. 9. 1917 se přihlásil v Borispolu do legií, tři dny později byl zapsán do seznamu 2. roty 6. střeleckého pluku čs. legií v Rusku. V prosinci 1917 převeden k telegrafní rotě při štábu 2. střelecké divize.
V březnu 1918 se účastnil bojů u Bachmače. Za nejasných okolností ztratil nebo opustil svou jednotku, odjel na Ural, později sloužil jako voják Rudé armády na elektrostanici, v letech 1918–1919 sloužil u 1. běloruského pluku RA v Minsku.
Do ČSR se vrátil v roce 1920 s manželkou, se kterou se seznámil v Minsku a zřejmě oženil v Permu (Kopecký uvádí sňatek v Minsku -Menš).
Provozoval cukrářskou živnost, která se však v důsledku hospodářské krize dostala do potíží. Zřejmě proto požádal v roce 1934 Kancelář československých legií o dodatečné přiznání statusu legionáře, ale jeho žádost byla zamítnuta s odůvodněním, že „v den vzniku Československé republiky, 28. 10. 1918, nekonal službu u československého vojska z důvodů na jeho moci a vůli nezávislých, nýbrž ze svého vlastního rozhodnutí“ (Kopecký, c. d., s. 49). Bylo mu pouze vystaveno potvrzení o službě v našem vojsku od 14. 9. 1917 do 22. 5. 1918.
Cukrářskou živnost provozoval nejdříve v Křenovicích, po jejím prodeji v důsledku krize ji byl nucen prodat, přestěhoval se s rodinou do Šaratic, později se znovu vrátil do Křenovic a bydleli v podnájmu v čp. 415. Nakonec se vrátil do rodiště, kde žil až do konce života.
Za okupace byl totálně nasazen u firmy Klecker v Kuřimi. Po osvobození pracoval jako sluha ve zlatnictví u firmy ZETKA v Brně.
Pohřeb se konal 10. 1. 1973.
(Informace z rodinného archivu doplnil pro naši encyklopedii pan Ondřej Andresík, děkujeme.)







ulice

Blümlova
rodný dům (tehdy Rosenberg čp. 6)


stavby

Tuřanský hřbitov
Pratecká
místo posledního odpočinku



Menš


Aktualizováno: 11. 12. 2023