česká

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

Československo: první přeložil do češtiny pravidla hry ragby (1926),
byl naším prvním reportérem z cyklistického závodu Tour de France

V Lidových novinách v Brně se zrodila i jeho proslulá postavička Ferdy Mravence (poprvé se objevila v roce 1933), kterou sám autor považoval za nejzdařilejší svou kreslenou figurku.
Ondřej Sekora vzpomínal v roce 1940 v Úhoru, kritické revue literatury pro mládež, že Ferdův příchod na svět nebyl snadný.
Aby postavička mohla plnit své úkoly, potřeboval ji malíř nakreslit co nejjednodušší. Zvolil dva prvky, které mu pomohly vyjadřovat jakoukoliv situaci, v níž se Ferda Mravenec ocitl. „Ať jsem mravence postavil, jak chtěl, už jsem napřed věděl, jak mu natočím zadeček, abych jím celý jeho pohyb, celou situaci, ba i jeho výraz v obličeji zdůraznil.“ Kromě zadečku Ferdu Mravence charakterizuje puntíčkovaný šátek s cípy, které malíř podle potřeby různě natáčel.

Brno-Královo Pole:
- Svatopluka Čecha 20
- Brněnská + Pražská + Ugartova (Brünner Gasse + Prager Strasse + Ugartegasse) 15
- Horní náměstí (Oberring) 9
- Grenzgasse - Hraniční 4,
Praha (např. Krocinovská 1, Korunovační 1, Velflíkova 12)

studium na gymnáziu v Brně a ve Vyškově (v septimě v roce 1918 byl odveden do vojenské služby),
v roce 1919 absolvoval na gymnáziu ve Vyškově,
v roce 1920 začal studovat Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, ale studia záhy přerušil a roku 1921 nastoupil do zaměstnání,
po přechodu do Prahy v roce 1927 navštěvoval také dva roky jako externista třídu prof. Hofbauera na uměleckoprůmyslové škole v Praze

cena na Expo v Bruselu za knihu Uprchlík na ptačím stromě (1958),
zasloužilý umělec (1964),
Cena Marie Majerové za literaturu

v roce 1999 ke stému výročí jeho narození byla vydána stříbrná mince v hodnotě 200 Kč a přítisk k poštovní známce,
v roce 2000 se konala v Moravské galerii v Brně výstava věnovaná životu a dílu Ondřeje Sekory, výstavu doprovodil obsáhlý katalog

zobrazit

od roku 1921 sportovní redaktor a kreslíř v Lidových novinách v Brně a v revue Salon (zde byl v roce 1922 krátce i odpovědný redaktor),
v roce 1926 založil a sám pak redigoval také časopis Sport,
po roce 1945 Lidové noviny, deník Práce, Dikobraz,
Státní nakladatelství dětské knihy (jako vedoucí redaktor knižnice pro nejmenší, do roku 1954),
poté samostatný spisovatel a ilustrátor,
kreslil pro dětské časopisy Mateřídouška, Ohníček, Pionýr

Moravská župa ragby (čestný předseda)

Praha-Smíchov, hřbitov Malvazinky (Smíchovský hřbitov)

Redakcí Lidových novin byl poslán v roce 1924 do Francie, kde působil jako dopisovatel. Jako sportovní redaktor a zpravodaj Lidových novin se tam blíže seznámil i s tehdy u nás ještě neznámým sportem zv. ragby, který v něm vzbudil velký zájem a našel v něm i nadšeného propagátora.
Po návratu do Brna jej proto uváděl v život v Brně, sám byl instruktorem a trenérem prvních zájemců o tento sport, přeložil jeho pravidla do češtiny, napsal o něm první příručku (Rugby, jak se hraje a jeho pravidla, Praha 1926) a zorganizoval a soudcoval u nás vůbec první ragbyové utkání 9. 5. 1926 na hřišti Moravské Slávie v Brně-Pisárkách.
V roce 1927 opět pracoval několik měsíců v Paříži, kde také v biografu shlédl film s postavičkou Myšáka Mickiho, který ho inspiroval k vytvoření svých postaviček Ferdy Mravence, Brouka Pytlíka a dalších. Po návratu z Francie však už následoval hlavní redakci LN do Prahy, kam se také natrvalo přestěhoval a v roce 1930 i podruhé oženil.
V letech 1944–1945 byl vězněn v pracovních táborech Kleinstein v Polsku a Osterode v Německu. Z tohoto vězeňského pobytu se zachovaly jeho - pro něj stylově typické - krásné dokumentární kresby, jež byly vydány v roce 2016 v knize Deníky Ondřeje Sekory 1944–1945 a poprvé byly představeny veřejnosti v Brně na výstavě Lidské mraveniště Ondřeje Sekory 19. 10. 2015 při příležitosti převzetí Sekorovy pozůstalosti Centrem dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně dne 3. 8. 2015.

Ondřeje Sekory (Sadová)

zobrazit

Marie Kalendovská
přítelkyně Martin Skyba
švagr Edvard Valenta
přítel

Markéta Sekorová (Kalabusová)
sňatek: 19. 3. 1923, Brno (městská rada), manželství rozloučeno zemským soudem civilním v Brně 19. 12. 1924
(první manželka) Ludmila (Lilly) Sekorová (Roubíčková)
sňatek: 29. 11. 1930, Praha (civilní matrika), církevní sňatek 16. 6. 1939, Praha-Dejvice („sv. Matěj na Šárce“)
(druhá manželka)

Ondřej Sekora

Ondřej Sekora
Anna Sekorová (Racková)

Sekora
Anežka Šamalíková (Sekorová)
Božena Skybová (Sekorová)
Marie Sekorová

Svatopluka Čecha
rodný dům Horní náměstí (Oberring)
bydliště doložené v roce 1905 (dnes Mojmírovo náměstí) Grenzgasse - Hraniční
bydliště (doloženo v roce 1906, kdy zde zemřel jeho otec) Brněnská + Pražská + Ugartova (Brünner Gasse + Prager Strasse + Ugartegasse)
bydliště

O. Sekora
pamětní deska: Jakuba Obrovského 2/01 Osobnosti
graffiti: Ondřeje Sekory 0/01

Areál Ondřeje Sekory
Jakuba Obrovského 2/2
areál je po něm pojmenován

18. 12. 2019
Výstava Ondřej Sekora: Mravenčí a jiné práce
je mu věnována výstava 19. 10. 2015
Výstava Lidské mraveniště Ondřeje Sekory
jemu věnována výstava 3. 8. 2015
Moravské zemské muzeum získalo pozůstalost Ondřeje Sekory 9. 5. 1926
První utkání v ragby v ČSR
zakladatel čs. ragby a čestný předseda Moravské župy ragby

Menš