Karel Nehleděl

* 15.4.1896 Jiříkovice (okres Brno-venkov) – † 23.3.1945 Saale an der Donau


válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

zahynul v káznici


bydliště

Jiříkovice čp. 68 (rodný dům),
Brno-Brněnské Ivanovice, Tuřanská 2a,
Brno-Slatina:
- Hliník 29
- Krejčího 4


vzdělání

obecná škola, vyučen tkadlec - vzorkař,
2 roky pokračovací školy


jiné pocty

jeho jméno je uvedeno v památníku příslušníků policie


zaměstnání

vzorkař (před válkou,
nadstrážník (doloženo v roce 1927),
praporčík policie


politická orientace

sociální demokracie


poznámky

V rakousko-uherské armádě vojín 8. pěšího pluku. Zajat: 17. 9. 1914, Rovno.
Do legií se přihlásil v Donské oblasti. Do čs. legie v Rusku zařazen 27. 10. 1918, 3. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 31. 5. 1920, poslední útvar: 3. střelecký pluk, poslední hodnost: „občan“. Vrátil se do vlasti.
Po návratu z ruských legií vstoupil v roce 1921 do služeb policejního ředitelství v Brně, roku 1941 byl jako legionář dán do výslužby.
Když se v roce 1942 v Brně vytvořila ilegální skupina policejních pracovníků, stal se Nehleděl velitelem neuniformované policejní skupiny, která plnila úkoly organizační, zpravodajské a při obstarávání zbraní. Dne 1. června 1944 byl Karel Nehleděl spolu s dalšími členy skupiny zatčen. Vězněn v Brně v Kounicových kolejích, poté transportován do koncentračního tábora Flossenbürg. Odtud převezen do tábora v Saale an der Donau, kde byl umučen.
Podle Reichstädtera působil od roku 1941 v Kladně, kde se zapojil do odboje a byl zatčen, zahynul v koncentračním táboře Flossenbürg 18. 3. 1945. Týž autor rozšiřuje i údaje z první světové války. Nehleděl odveden v roce 1914 a již v září odešel do války.
Po zajetí byl umístěn v zajateckém táboře v Donské oblasti, kde téměř 2 roky pracoval v Čulkovských uhelných dolech. Údajně v květnu 1917 vstoupil jako voják do srbského praporu majora Blagotiče, s ním bojoval do října 1918 (po válce mu nebylo započteno do osvědčení o činnosti v legiích). Dne 28. 1. 1920 podal v obci Inokentěvská na velení Čsl. vojsk žádost o propuštění z armády z důvodu, že se chce usadit v Rusku. V té době byl již ženatý (sňatek v Irkutsku). Bylo mu vyhověno, ale asi za půl roku si to rozmyslel a spolu s manželkou se vrátil lodí z Vladivostoku jedním z posledních transportů do vlasti. Návrat do ČSR v květnu 1920, červnu 1920 demobilizován v Brně.
Žampach uvádí opět jiné údaje: zatčen 23. 1. 1945 se skupinou ilegálně činných policistů v Brně, 25.–26. 1. 1945 převezen do koncentračního tábora Flossenbürg, táborové číslo 44 365, zahynul 27. 3 1945.
Používáme životopisné údaje z publikace „Padlým bojovníkům“ (-Menš).




osoby

Jiří Myslín
spolupracovník Stanislav Němec
spolupracovník


partneři

Marie Nehledělová (Mironová)
sňatek: Irkutsk (manželství rozloučeno 23. 2. 1927 zemským soudem v Brně)
(první manželka)
Karolina Nehledělová (Siverová)
sňatek: 8. 8. 1927, Brno (městská rada)
(druhá manželka)



sourozenci

ulice

Hliník
tehdy čp. 82 (bydliště po roce 1900) Krejčího
tehdy čp. 210 (další bydliště ve Slatině) Tuřanská
bydliště doložené v roce 1927 (tehdy Brněnské Ivanovice čp. 45)


osoba na objektech

oběti okupace z řad zaměstnanců policie
pamětní deska: Orlí 30/01 oběti první a druhé světové války
pomník: Šlapanická 0/01
oběti 2. světové války



Menš


Aktualizováno: 12. 05. 2023