česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Pocházel z 11 dětí. Po střední škole vystudoval 3 semestry na teologické fakultě v Olomouci, odtud přešel na univerzitu do Prahy.
V letech 1912–1915 Pekařův asistent při Historickém semináři české univerzity v Praze. V roce 1915 těžce onemocněl (dvouletá rekonvalescence), nevoják.

Strukov čp. 7 (rodný dům),
Brno-Královo Pole, Riegrova 32

1899–1907 České vyšší gymnasium v Olomouci (16. 7. 1907 maturita),
1908–1912 česká univerzita v Praze (18. 6. 1913 - způsobilý vyučovat dějepis a zeměpis), 29. 7. 1915 jmenován doktorem filozofie

Cena osvobození země Moravskoslezské na rok 1948 - za knihu Severní Morava v dějinách, 1947 (editor J. Šebánek) - in memoriam

habilitace pro dějiny československé na FF MU (4. 6. 1924),
1924–1931 docent všeobecných dějin západoevropského středověku,
1931–1943 profesor MU (18. 5. 1931 bezplatný mimořádný profesor, 8. 9. 1936 bezplatný řádný profesor, 20. 9. 1937 řádný profesor po smrti B. Navrátila),
24. 8. 1947 byla Františku Hrubému odhalena ve Strukově u příležitosti jeho nedožitých šedesátých narozenin pamětní deska

1915–1920 Reálná škola v Kroměříži - učitel,
1920–1937 zemský archivář (1927–1937 ředitel Moravského zemského archivu v Brně po B. Bretholzovi),
1937–1943 univerzitní profesor Masarykovy univerzity

1927 dopisující člen KČSN,
1933 mimořádný člen České akademie věd a umění v Praze,
od roku 1936 redaktor Českého časopisu historického

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 102, hrob č. 117–118 (bronzovou bustu na náhrobku vytvořil v roce 1950 sochař Julius Pelikán - dnes busta chybí)

Hrubého (Královo Pole)

zobrazit

Josefa Hrubá (Bartošovská)
sňatek: 29. 8. 1922, Brno-Královo Pole (kostel Nejsvětější Trojice)

Libuše Urbánková (Hrubá)

Filomena Hrubá (Sládková)
František Hrubý

Riegrova
bydliště

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku

18. 10. 1936
Slavnostní odhalení busty Karla staršího ze Žerotína
ředitel zemského archivu

mapa

Jord, Menš