Svitávka

obchodní akademie ve Vídni

od 1. 1. se stal spolu s matkou veřejným společníkem firmy „Moses Löw-Beer“,
později ji rozšířil spolu s bratry Alfredem a Bennem, firma se stala jednou z největších v habsburské monarchii a poté v Československu

Woll-Industriellen-Verein Mährens in Brünn (doložen jako člen výboru v roce 1899)

Předmět podnikání firmy byl rozšířen o lihovar, který zpracovával brambory v zámeckém dvoře v obci Markthof (okres Marchegg) v Dolních Rakousích, tento podnik přestal existovat v roce 1901.
V textilní firmě se společníky stávali příslušníci rozvětvené rodiny (podrobně uvedeno v publikaci „Brněnští podnikatelé ...“). V roce 1939 se členům rodiny podařilo odejít do Velké Británie. Po okupaci Československa a příchodu nacistů byla nad firmou jako židovským majetkem zavedena vnucená správa, roku 1942 byl majetek firmy „Moses Löw-Beer“ jako nepřátelský zabaven gestapem ve prospěch Německé říše.
Po osvobození byla rozhodnutím ministerstva průmyslu 4. 7. 1945 zavedena nad firmou národní správa, vyhláškou ministra průmyslu z 17. 12. 1945 byla firma znárodněna zestátněním a její majetková podstata zapojena do Moravskoslezských vlnařských závodů, n. p. Brno, později Mosilana, vlnařské závody, n. p. Brno.

Edit/Elise Löw-Beer (Wiedmann)
sňatek: 1905, Vídeň

Helene Löw-Beer
Paul Löw-Beer

Max Löw-Beer
Pauline Löw-Beer (Löw)

Alfred Löw-Beer
Anna Münch (Löw-Beer)
Eweline/Ewa Pollak
Cäcilie Hože (Löw-Beer)
Benno Löw-Beer

Menš