Ing. Karel Jan Staller

* 11.3.1896 Velká Bíteš – † 23.9.1975 Cheam [Surrey] (Anglie)


válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje; technik a manažer zbrojního průmyslu


pseudonym

v odboji krycí jména „Čtvrtník“, „Ocel“, „Mapský“, „Javor“, „Jav"


zajímavé okolnosti

Ing. Staller jen nekonstruoval a neprodával zbraně, ale je také autorem světoznámé zbrojovácké značky (loga)


bydliště

Velká Bíteš čp. 67 (rodný dům),
Brno-Královo Pole, Máchova 12,
Brno: Pekařská 59, Lazaretní 7,
Praha, Šlejická 9 (od 1. 9. 1939)


čestný občan

Velká Bíteš (čestné občanství slavnostně uděleno in memoriam 29. května 1999 za přítomnosti jeho syna Jiřího /Georga/ Stallera)


vzdělání

reálné gymnázium ve Velkém Meziříčí (1914 maturita),
studium strojního inženýrství a elektroinženýrství na České vysoké škole technické v Brně (ukončeno v prosinci 1921)


zaměstnání

Zbrojovka Brno (postupně konstruktér, šéf konstrukční kanceláře, náměstek ředitele, od roku 1930 technický ředitel)


hrob

Cheam (hrabství Surrey), Anglie


poznámky

Inženýr Staller pocházel z významné pivovarnické rodiny, jeho dědeček Karel (1825–1891) a otec Karel byli sládkové a nájemci měšťanského pivovaru ve Velké Bíteši. Maturoval na reálném gymnáziu ve Velkém Meziříčí v roce 1914. Studium strojního inženýrství a elektroinženýrství na České vysoké škole technické v Brně ukončil v prosinci 1921.
Po krátkém působení na místě asistenta (Ústav teoretické a obecné nauky o strojích) nastoupil v roce 1923 do brněnské Zbrojovky jako konstruktér. Brzy postoupil na funkci šéfa konstrukční kanceláře, potom náměstka ředitele a v roce 1930 se stal technickým ředitelem továrny. Zasloužil se mj. o zdokonalení kulometu Bren a o vývoj a výrobu dalších zbraní a zbraňových systémů.
V roce 1939 postoupil na místo generálního ředitele, ale brzy byl služebně přeložen do Prahy, kam se i s rodinou z Brna přestěhoval. Měl dlouholeté kontakty s čs. zpravodajskou službou; v květnu 1939 během své služební cesty do Bukurešti navázal spojení se zástupcem čs. zahraniční odbojové akce a přivezl do protektorátu pokyny dr. Edvarda Beneše. Na Západ se mu podařilo vyvézt několik beden tovární technické dokumentace a prostřednictvím sítě zahraničních poboček Zbrojovky převést nemalé peněžní částky na financování našeho zahraničního odboje a vznikající čs. exilové vlády. Během okupace zůstal pod maskou loajality ve vedoucích pozicích protektorátního zbrojního průmyslu a současně byl významně zapojen do domácí rezistence.
Od počátku okupace byl ve spojení s předsedou protektorátní vlády generálem Aloisem Eliášem, své služební cesty do zahraničí a své vysoké postavení využíval ve prospěch odboje (ON, ÚVOD, Parsifal, PRNV, R3, slovenská Flora), fungoval jako sponzor, spojka, kurýr a ceněný informátor. V závěru války byl už sledován gestapem, podařilo se mu však vyváznout.
V roce 1945 byl navzdory svým zásluhám z vedení Zbrojovky odstraněn a byl vyšetřován pro podezření z kolaborace s okupanty. V letech 1946–1947 byl členem Spojenecké kontrolní komise v Německu a v letech 1947–1949 ředitelem kovoprůmyslu v Bratislavě.
V poúnorovém režimu mu hrozila perzekuce, a proto v prosinci 1949 s celou rodinou ilegálně odešel do Rakouska. Zpočátku žil v Solnohradu, pak v západoněmeckém Erbachu a v květnu 1951 odjel do USA. Zde až do odchodu na odpočinek v roce 1968 využíval svých odborných znalostí pro firmy ITT a Wright Air Force ve státě New Jersey. V roce 1975 se odstěhoval z USA do Anglie, krátce nato však zemřel.
Zemřel 23. září 1975 v Cheam (hrabství Surrey) a pochován je na tamním hřbitově společně s čs. zahraničními letci. Čestné občanství rodného města Velké Bíteše mu bylo slavnostně uděleno in memoriam 29. května 1999 za přítomnosti jeho syna Georga (Jiřího) Stallera, profesora Cornellské univerzity (USA) a doktora honoris cauza Univerzity Karlovy, který v USA vystudoval ekonomii.
(Informace pro naši encyklopedii doplnil a fotografii poskytl dne 13. 8. 2012 PhDr. Ladislav Bartoš. Děkujeme.)




osoby

Vojtěch Boris Luža
spolupráce v odboji František Píšek
spolupracovník v odboji


partneři

Vlasta Stallerová (Uhlířová)
sňatek: 10. 7. 1923, Brno (kostel sv. Tomáše)





ulice

Máchova
bydliště po ukončení studia Pekařská
bydliště v době sňatku Lazaretní
bydliště do 30. 6. 1939


související odkazy

Menš, blat


Aktualizováno: 13. 04. 2020