major letectva v.v. František Živěla

* 27.9.1914 Brno-Zábrdovice – † 26.6.2005 Brno


válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje; letec, zbrojíř 310. a 312. čs. stíhací peruti ve Velké Británii; po roce 1948 politický vězeň; sportovec – hokej, fotbal


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR, ČR


zajímavé okolnosti

Aktivní hokejista - na počátku 30. let 20. století hrál za DTJ Brno I.
Aktivní fotbalista, v období I. republiky hrál za dorost SK Židenice a v letech 1937–1939 za SK Slezská Ostrava. V letech 2. světové války reprezentoval za armádní tým Československo ve Francii (1939–1940) a později ve Velké Británii.


bydliště

Brno, Hvězdová 6


vzdělání

1925–1928 měšťanská škola na Merhautově ulici v Brně,
1928–1931 vyučen strojním zámečníkem u firmy Hubert Klíma a spol. v Brně-Husovicích


vyznamenání a pocty

československá:
- Čs. válečný kříž 1939 (1947)
- medaile Za chrabrost před nepřítelem (1946)
- medaile Za zásluhy II. stupně (1944)
- medaile Za zásluhy o ČSLA (1990)
- Čestný odznak čs. vojenského letce (1990)
- Záslužný kříž ministra obrany II. stupně (2004)

britská:
- Good Conduct Badge (1943)
- Star 1939–1945
- Defence Medal
- War Medal

francouzská:
- Medaille Commémorative Francaise de la Guerre 1939–1945 (1984)


zaměstnání

strojní zámečník, po absolvování policejní školy příslušník uniformované státní (později protektorátní) policie, roku 1938 přidělen k jednotce Stráže obrany státu


odborné a zájmové organizace

DTJ Brno I.,
SK Židenice,
SK Slezská Ostrava


hrob

poznámky

V letech 1934–1936 základní vojenská služba u 4. roty Horského pěšího pluku 3 v Popradu; 1936–1937 pracoval v nářaďovně ve Zbrojovce Brno; 1937–1939 služba u státní policie v Ostravě; 1938 - služba u oddílu Stráže obrany státu (SOS) na Ostravsku; jaro 1939 - spolupráce s odbojovou organizací Obrana národa v Ostravě; 12. 6. 1939 odchod do Polska.
Dne 27. 6. 1939 prezentován v Krakově jako příslušník čs. vojenské skupiny; 29. 7. 1939 odjezd lodí Chrobry z Gdyně do Francie (1. srpna přistání v Boulogne sur Mere); 9. 8. 1939 odjezd z Marseille do Oranu a odtud 11. srpna do centra Cizinecké legie v Sidi bel Abbes; 15. 8. 1939 nástup do Saidy k 1. pluku Cizinecké legie; 23. 9. 1939 odjezd z Oranu do Francie; 26. 9. 1939 prezentován u čs. armády v Agde (Francie), kde zařazen k 8. rotě 1. pěšího pluku; 9. 1. 1940 převelen v hodnosti četaře ke 12. (kulometné) rotě 2. pěšího pluku, kde vykonával funkci výkonného rotmistra; 11. 6. 1940 odchod na frontu na řece Marně proti útočícím německým armádám; 27. 6. 1940 odjezd z přístavu Sete lodí Rod el Farag do Anglie (13. 7. 1940 přistáli v Liverpoolu); 17. 8. 1940 odeslán do kurzu leteckých zbrojířů v Herefordu a posléze do Melksham, kde 21. 9. 1940 oficiálně přijat do RAF; 8. 2. 1941 hlásil se jako zbrojíř u 310. čs. stíhací peruti; duben 1942 - povýšen do britské hodnosti Sergeant (četař); 16. 11. 1942 převelen do pilotní školy; 19. 1. 1943 návrat k 310. peruti do funkce "zbrojíř"; 24. 7. 1944 převelen k 312. čs. stíhací peruti; srpen 1945 - návrat do vlasti.

Nejvyšší dosažená britská hodnost Sergeant, česká hodnost na konci války rotmistr letectva, po válce povýšen na podporučíka letectva.

V září 1945 odešel z armády, nastoupil ke službě u SNB v Ostravě a později v Brně (odd. pro mravnostní delikty); 14. 6. 1948 zatčen u Hořic na Šumavě při pokusu o přechod hranic do Německa (policejní provokace); 21. 10. 1948 odsouzen Vrchním vojenským soudem k 1 roku vězení, vězněn ve vojenské věznici na brněnském Špilberku; 14. 6. 1949 propuštěn na svobodu, začal pracovat jako opravář zemědělských strojů v Želešicích; 20. 5. 1950 svatba s Perlou Sladkovskou; 27. 9. 1968 Nejvyšší soud zrušil rozsudek z roku 1948 - rehabilitace.
V roce 1969 odešel do důchodu, naposledy pracoval jako montér věžových jeřábů u Pozemních staveb Brno. Dne 1. 6. 1991 povýšen na majora letectva v.v.




partneři

Perla Živělová (Sladkovská)
sňatek: 20. 5. 1950, Brno



stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


události

4. 11. 2021
Výstava Leopold Šrom a moravští letci RAF
je mu věnována výstava


JMik


Aktualizováno: 21. 09. 2023