Jakob I. Moises Heller (Häller)

* kolem 1760 Kynšperk nad Ohří (okr. Sokolov) – † 7.11.1815 Brno


vlnařský manufakturista


státní příslušnost

Habsburská monarchie, Rakouské císařství


nej...

Brno: první podnikatel (vlnařský manufakturista) židovského vyznání


zajímavé okolnosti

Aby se mohl zdržovat ve městě Brně, stal se roku 1795 nájemcem krčmy na hradě Špilberku.
Roku 1809 se Jakob I. věnoval péči o nemocné a zraněné vojáky po bitvě u Aspernu (Rakousko). Dále věnoval 200 zlatých na zkrášlení vrchu Františkov (nyní Denisovy sady).


vzdělání

v mládí pobýval v Sasku, kde se seznámil s výrobou jemného vlněného cajku


zaměstnání

po návratu ze Saska provozoval se svým švagrem Aronem Austerlitzem tkalcovství,
ve Vratislavi se obeznámil s pálením a výrobou rosolky a roku 1784 převzal na 10 let nájem palírny v Hodoníně,
využil svých znalostí vlnařské výroby a po roce 1795 uzavřel smlouvu s brněnským soukenickým mistrem Franzem Titzem, který neměl k samostatné vlnařské výrobě dostatečný kapitál, čímž se stal prvním židovským podnikatelem v Brně,
roku 1802 požádal o udělení továrního oprávnění s odůvodněním, že již 6 let provozuje výrobu suken a kazimíru v Křídlovické ulici, kde má 30 stavů a novou valchu poháněnou koňmi - jeho žádost byla nejdříve zamítnuta s tím, že žadatel přísluší do Čech a není řádně vyučen (po odvolání a dalekosáhlém šetření dvorská komora rozhodla ve prospěch žadatele a roku 1804 mu tovární oprávnění udělila; název firmy byl Jakob Hällerische k. k. priv. Feintuchfabrik), své jmění odkázal synovci Jakobu II. Hellerovi z Kynšperka, který měl firmu dále vést pod stejným názvem


poznámky

dědic Jakob II. Heller měl povinnost vyplatit vdově Juditě (po Jakobu I. Hellerovi) 10 000 zlatých vídeňské měny a měl dohlížet na zřízenou nadaci ve výši 28 000 zlatých, ze které plynuly úroky všeobecné nemocnici v Brně



osoby


ulice

Křídlovická
dílna na výrobu suken a kazimíru


související odkazy

Jord


Aktualizováno: 05. 11. 2017