P. Augustin Alois Vrzal, OSB

* 14.4.1864 Rataje u Kroměříže – † 28.10.1930 Rajhrad


benediktin, římskokatolický kněz, spisovatel, překladatel, slavista


pseudonym

A. G. Stín


zajímavé okolnosti

velký badatelský význam má jeho archiv a knihovna, které jsou uloženy v Moravském zemském archivu a v Moravské zemské knihovně v Brně


čestný občan

Říčany (od roku 1929)


vzdělání

gymnázium v Přerově, po maturitě vstoupil do benediktinského řádu v Rajhradě,
o rok později začal studovat teologii,
řeholní slib složil v roce 1888 a přijal řádové jméno Augustin – z něj pak vznikl jeho kryptogram A. G. Stín, pod nímž převážně publikoval své překlady,
roku 1889 vysvěcen na kněze


dílo

zobrazit


zaměstnání

do roku 1892 působil jako lektor církevních dějin a práva pro studenty teologie v Brně,
v roce 1893 se stal kaplanem v Domašově, 1904 v Syrovicích a 1916 v Ostrovačicích,
koncem srpna 1929 odešel pro trvalou nemoc do kláštera v Rajhradě


hrob

hřbitov v Rajhradě


poznámky

P. Václav Pokorný, poslední opat rajhradského kláštera, o něm píše toto: „P. Augustin Vrzal byl kněz opravdově zbožný, ke každému laskavý a příkladně skromný. O každém dobře smýšlel, uznával práci jiných, a zvlášť si vážil pilných lidí. Sám byl neobyčejně pracovitý a vytrvalý: v létě vstával i ve tři hodiny ráno, a když vykonal povinnosti, které mu ukládal kněžský život a duchovní úřad, zasedl skoro na celý den ke svým knihám a papírům.“

Osobní přítel, Rus, prof. dr. Valerij S. Vilinskij o P. A. Vrzalovi napsal:
„Znají-li čeští čtenáři soudobou ruskou literaturu, pak jsou tím ve velké míře zavázáni Vrzalovi a právě jemu rovněž vděčí ruská kultura za to, že byl jejím obětavým průkopníkem a propagátorem. Tento venkovský farář je skutečným prostředníkem sblížení dvou kultur, pracoval pro Slovany nejen slovy, nýbrž činy. Svými uměleckými, skutečně dokonalými překlady Vrzal nejenom doplňoval vlastní kritickou práci, nýbrž i tvořil nové hodnoty společné slovanské kultury...
Zásluha Vrzalova je právě v tom, že dovedl pochopit skutečné všední Rusko, ukázal je Čechům a naučil je milovat tohoto jejich dalekého bratra. – Tím, že Vrzal učil katolíky milovat pravoslavné Rusy, prospíval nejen slovanské myšlence, nýbrž i dílu sjednocení církví.“


prameny, literatura

Ma


Aktualizováno: 09. 04. 2020