svět: jako první tančil Merkucia při světové premiéře Prokofjevova baletu „Romeo a Julie“, konané 30. 12. 1938 v Brně

Brno, Veveří 13

baletní škola Václava Pohana a Marty Aubrechtové v Plzni

plzeňské divadlo (1914–1932),
Velká opereta v Praze,
od roku 1935 člen baletu zemského divadla v Brně

hřbitov v Příboře (urna)

Patřil rovněž do skupiny talentovaných tanečníků, které v Brně soustředil Ivo Váňa Psota. On jim dal základy pro další vývoj a přispěl tak k jejich pozdějšímu často velice výraznému uplatnění v českém baletu.
Když v listopadu 1941 okupační orgány uzavřely zemské divadlo v Brně, Josef Sokol odešel do Katovic, do Brna se vrátil v roce 1945. Od roku 1947 byl choreografem v Liberci, krátce se vrátil do Brna, od roku 1949 pracoval jako choreograf a šéf baletu v Olomouci. V letech 1953–1957 působil v Ostravě jako sólový tanečník v baletu Emericha Gabzdyla. Potom pracoval až do roku 1984 v technickém zázemí divadla. Žádných ocenění se nedočkal a jeho kariera šla „do ztracena“, přesto na svou uměleckou kariéru rád vzpomínal.
Dožil se dvaadevadesáti let v dobré tělesné kondici a hlavně v duševní svěžesti, nepochybně k tomu přispěla i péče o zahrádku u rekreačního domu v Příboře.
(Informace doplnil jeden ze čtenářů naší encyklopedie, děkujeme.)

Ivo Váňa Psota
kolega Stanislav Remar
J. Sokol byl svědkem při sňatku S. Remara Zora Šemberová
kolegyně

Veveří
bydliště doložené v roce 1939

Menš