Leopold Vaverka

* 18.2.1894 Erzsébetfalva (dnes MČ Budapešti, Maďarsko) – † 31.7.1973 Praha

novinář, odborný spisovatel, poslanec NS
válka a odboj 1938–1945, politický vězeň, akce 1. 9. 1939
partner osoby: Julie Vaverková

bydliště

Praha I:
- Řetězová čp. 224 (doloženo v roce 1920)
- Na Pernštýně 15 (v době úmrtí)

vzdělání

reálka (čtyři třídy),
vyučen typografem v Brně

dílo

zobrazit

- Hrdinové a mučedníci z řad Dělnických tělocvičných jednot, kteří položili životy v boji za svobodu 1939–1945. Praha, Svaz Dělnických tělocvičných jednot československých 1947 (třetí doplněné vydání, spoluautoři Fr. Harlas, Jar. Straka, Vilém Přibáň);
- II. Dělnická Olympiada československá. Praha Nákladem Svazu D.T.J.Č. 1926;
- Jednotářský zpěvník. Praha, Svaz Dělnických tělocvičných jednot 1927 (2. upravené vydání, 1. vydání vyšlo v roce 1921);
- Organisační rádce Dělnických tělocvičných jednot. Praha, Svaz Dělnických tělocvičných jednot československých 1920 (2. rozšířené vydání, 1. vydání vyšlo v roce 1919);
- Tělocvičná výchova v nové výstavbě republiky. Projev pronesený dne 28. září 1946 na 12. valném sjezdu Svazu Dělnických tělocvičných jednot československých. Praha, nákladem Svazu Dělnických tělocvičných jednot československých 1947;
- III. Dělnická Olympiada československá v Praze 1934. Praha, Svaz Dělnických tělocvičných jednot československých 1935;
- Zákon o branné výchově s hlavními prováděcími předpisy. Praha, Nákladem Svazu Dělnických tělocvičných jednot československých 1938 (3.vydání).

zaměstnání

redaktor Tělocvičného ruchu

politická orientace

Československá sociální demokracie

odborné a zájmové organizace

DTJ

poznámky

V roce 1918 nastoupil do funkce vedoucího redaktora ústředního listu Svazu Dělnických tělocvičných jednot „Tělocvičný ruch“, později byl hlavním organizátorem osvětové činnosti DTJ. Založil časopisy „Náš dorost“, „Vychovate“ a „Předvoj“. V období let 1936–1939 a 1945–1948 působil ve funkci starosty Svazu DTJ v Československu a zastupoval DTJ ve výkonném výboru Socialistické tělovýchovné internacionály.
V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939. Krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do poslaneckého klubu nově utvořené Národní strany práce.
Gestapem zatčen v Praze 1. 9. 1939 jako rukojmí akce Albrecht der Erste, vězněn až do konce války v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg.
Po návratu do osvobozené republiky se opětovně zapojil do politického života. Od června 1945 znovu vykonával funkci starosty DTJ. V letech 1945–1946 se stal poslancem Prozatímního Národního shromáždění za sociální demokraty. Během únorové krize roku 1948 zastával stanovisko, že by i sociálně demokratičtí ministři měli podat rezignaci. Poté, co komunisté ovládli moc v Československu, se stáhl z politiky.
Zpopelněn 3. 8. 1972 v krematoriu v Praze-Strašnicích.

(Informace k osobnosti pro naši encyklopedii doplnila paní Jiřina Horáková, děkujeme.)