Jan Nepomuk Rafael Beitl

* 1797 Libočany – † ? 1855


filantrop a tyfloped, zakladatel ústavu pro nevidomé


zajímavé okolnosti

J. R. Beitl odvedl ve vzdělávání nevidomých velký kus práce za cenu vlastních obětí v osobním životě. V zemském ústavu slepých spolu s druhým placeným pedagogem pracovali od pěti hodin ráno do devíti večer, a to i o nedělích a svátcích.
Jeho snahou bylo nejen nevidomé vzdělávat, ale také rehabilitovat ve společnosti, která je v této době vnímala pouze jako přítěž.


poznámky

J. R. Beitl měl těžké dětství, neboť byl nemanželským synem pivovarského dělníka a dcery pekaře. Přesto výborně prospíval ve škole a v patnácti letech odešel do Vídně a později do uherského Opatinu (dnes v Chorvatsku), kde pracoval jako úředník. Toto zaměstnání jej příliš neuspokojovalo, a tak se začal zajímat o práci v ústavu pro nevidomé ve Vídni, kde byl přijat jako písař a později se stal učitelským čekatelem.
Ve Vídni se Beitl oženil s dcerou obuvníka a údajně tchánova dílna mu vnukla myšlenku, že by nevidomí mohli vykonávat některé obuvnické práce.
V roce 1825 už jako vzdělaný pedagog nevidomých založil ústav pro maďarské slepce v Bratislavě, jenž byl o rok později přestěhován do Pešti. Z něj odešel v roce 1833 a při hledání místa, kde by mohl pomáhat nevidomým, se ocitl v Brně. Pro potřeby nového ústavu získal domek se zahrádkou v Zábrdovicích.
V novém ústavu začínal se šesti chovanci, v roce 1846 jich bylo již patnáct. Nejprve je Beitl vedl především ke hře na hudební nástroje, v čemž mu bezplatně pomáhalo několik učitelů hudby, postupně je začal zaučovat do některých řemeslnických prací, obdělávání půdy a pěstování zeleniny. Postupně se ústav stal víceméně soběstačným, byť chudým. V zábrdovickém ústav byl používán organizační řád s názvem PLANUM, který Beitl sepsal už v roce 1827 za svého působení v Pešti, je jedinou jeho dochovanou písemnou prací.
Ústav fungoval do roku 1847, kdy byl přestěhován na Žerotínovo náměstí, jeho ředitelem byl jmenován J. R. Beitl. Kvůli sporům s kuratoriem však odešel v roce 1852 do Vídně a později do Budapešti, kde se stopy po něm ztrácejí v roce 1855.



osoba na objektech

J. R. N. Beitl
pamětní deska: Hlinky 156/01 J. N. R. Beitl
pamětní deska: Veveří 15/01 J. N. R. Beitl
pamětní deska: Zábrdovická 12/01


události

19. 4. 1844
Položení základního kamene k budově Moravsko-slezského ústavu slepých
zakladatel ústavu pro nevidomé


hub


Aktualizováno: 14. 04. 2020