Msgr. Antonín Bartoš

* 13.6.1876 Brno-Židenice – † 6.7.1939 Křižanov (okres Žďár nad Sázavou)


římskokatolický kněz, profesor náboženství; spisovatel, redaktor, spoluzakladatel Spolku poutníků diecézí moravských do Svaté země, iniciátor a hlavní organizátor vybudování československé Cyrilometodějské smírné kaple na Olivové hoře v Jeruzalémě; člen bankovní rady Národní banky v Praze a místopředseda Cyrilometodějské občanské záložny v Brně


bydliště

Židenice čp. 58 (rodný dům)


vzdělání

1895 absolvoval gymnázium v Brně,
poté studium bohosloví,
1899 přijal kněžské svěcení


jiné pocty

jmenován papežským prelátem a komturem řádu Božího hrobu v Jeruzalémě


dílo

- Cyrilometodějská smírná kaple v Jerusalémě. Památní světicí kaple se 122 obrazy, Brno, Paletinský spolek 1936.
- Do Jerusalema. Zpráva o IV. moravské pouti do Svaté země r. 1928. Brno, Spolek poutníků do Svaté země 1929.

Nákladem Spolku poutníků vycházela drobnější díla o Svaté zemi včetně časopisu Poutník jeruzalémský, který pravidelně informoval o dění v tehdejší Palestině i svatých místech, a Antonín Bartoš byl jejich hlavním pisatelem a redaktorem.


zaměstnání

v roce 1907 se stal jedním z prvních členů profesorského sboru na II. čs. státní reálce v Brně (dnes gymnázium na Křenové), kde působil jako profesor náboženství 30 let


odborné a zájmové organizace

stál u zrodu Spolku poutníků diecézí moravských do Svaté země, který byl později přejmenován na Palestinský spolek, a vykonával v něm postupně několik funkcí i jeho předsedu,
byl průkopníkem a významným činitelem sociální péče o studenty a na podporovací fond přispíval každoročně vysokými částkami,
Spolek Dům útěchy v Brně (zakládající člen)


hrob

hřbitov v Křižanově


poznámky

Když jeruzalémský latinský patriarcha vyslovil přání, aby Čechoslováci věnovali sochy svatých Cyrila a Metoděje, byl to právě Antonín Bartoš, který v roce 1937 zrealizoval jejich předání. Sochy jsou dodnes umístěny v kostele Latinského patriarchátu.
Z cest a poutí do Svaté země nashromáždil cenný písemný i hmotný materiál, který uložil do Biblického muzea v Brně, slavnostně otevřeného v roce 1938. Roku 1950 ale muzeum bylo zrušeno a jeho sbírky přešly do správy Moravského muzea.

Byl rovněž iniciátorem a hlavním organizátorem vybudování československé Cyrilometodějské smírné kaple na Olivové hoře v Jeruzalémě. Na zakoupeném pozemku byl menší domek, který byl přebudován na kapli. Na přestavbě a výzdobě pracovali brněnští odborníci, architekt Stanislav Kučera, stavitel Ing. K. Müller a akademický malíř Oldřich Šebor. Kaple byla vysvěcena 28. 7. 1935 a v následujících letech rozšířena o malý hospic pro poutníky. Spolu se založením Biblického muzea byla jeho životním dílem.

Monsignore Antonín Bartoš toužil téměř 20 let po tom, aby Čechoslováci měli ve Svaté zemi vlastní kapli či kostel. Ale jistě netušil, že naše smírná kaple jednou nebude kaplí s hospicem, ale rezidencí apoštolského delegáta a možná i místem, které by pro náš národ téměř upadlo v zapomnění, kdyby jeho slávu nevzkřísilo setkání samotné hlavy katolické církve s ekumenickým patriarchou. (V roce 1964 v ní došlo k historickému setkání Svatého otce Pavla VI. s patriarchou Athenagorem a také ji v pozdějších letech navštívil i Svatý otec Jan Pavel II.)



osoby

Vilém Kožnárek
A. Bartoš oddával V. Kožnárka při prvním sňatku Stanislav Kučera
S. Kučera spolupracoval s A. Bartošem při vzniku kaple v Jeruzalémě Oldřich Šebor
O. Šebor spolupracoval s A. Bartošem při vzniku kaple v Jeruzalémě; A. Bartoš pohřbíval O. Šebora



události

2. 4. 1909
Vznik „Spolku poutníků diecesí moravských do Svaté země“
spoluzakladatel spolku


Ma


Aktualizováno: 03. 05. 2019