Ani dobové ideologické výhrady vůči architektonické moderně první republiky mu nezabránily pořádat výstavy architektů, reprezentantů internacionálního stylu, a uveřejňovat příspěvky o jejich díle. Vedle asi čtyř desítek výstav, převážně v DumB a v Domě pánů z Kunštátu, napsal několik samostatných monografií a katalogů, mimo jiné Profily brněnských architektů I a II (1965 a 1967); Brněnské výstaviště. Výstavba areálu 1928–1968 (1968); Školy Jihomoravského kraje 1945–1970 (1971); Architekt Emil Králík (1988); Architekt Zdeněk Řihák (1992); Bohuslav Fuchs. Celoživotní dílo (1995); Funkcionalistický palác Moravské banky v Brně (1998). O jeho stálém publikačním elánu svědčí i kniha Brno na přelomu 19. a 20. století vydaná v roce 2021.

Podílel se na přípravě dvou desítek televizních dokumentů o brněnské moderní architektuře, kterou propagoval i v dalších médiích nebo formou přednášek pro odbornou i laickou veřejnost.

Díky zakladatelskému činu a neúnavné práci Iloše Crhonka se dnešní oddělení dějin architektury MuMB řadí svým významem právem po bok nejen pražského NTM, ale i podobně zaměřených kulturních institucí ve světě. Přitahuje pozornost domácích i zahraničních odborníků, a to nejen v oblasti moderní meziválečné architektury.