Cihelna Růženin dvůr


katastr

Židenice


mapové souřadnice

popis lokality

Významná staro a středopaleolitická lokalita s profilem pleistocenními sedimenty, ojedinělými nálezy kamenných artefaktů, pleistocenních zvířecích kostí a mikrofauny.
Cihelna byla založena počátkem 20. století a fungovala až do konce roku 1977. Poté byla bohužel částečně zavezena a na jejím východním okraji později vyrostlo sídliště Vinohrady. Velmi podrobně zde byla studována severní stěna těžené cihelny (tehdejší profil měl mocnost téměř 30 metrů), a to téměř od počátku existence cihelny až do jejího uzavření. Svrchní část profilu v době první dokumentace (roku 1953) již nebyla zachovaná. V jižní části cihelny byla nad černozemí s mohutnými [mrazovými] klíny uložena spraš. Stratigrafický sled obsahoval 22 vrstev. Dnes je zachován jen malý relikt cca 3 metry mocného profilu v jižní části cihelny. Tato místo bylo, co se týká paleopedologie, paleomalakologie a stratigrafie, jednou z nejvýznamnějších pleistocenních lokalit bývalého Československa, neboť se zde zachoval sedimentární záznam od PK V (holštejnský interglaciál) až do období PK X (cromerský komplex). Z něj pochází paleontologické nálezy i ojedinělé nálezy kamenné štípané industrie starého a středního paleolitu. Pravděpodobně mladopaleolitický artefakt nalezený nedaleko od Růženina dvora publikoval nedávno P. Matějec. Z roku 1931 pocházejí kosti pleistocenního jelena, koně, medvěda a bovida. Nálezy blíže nespecifikované různé mikrofauny jsou datovány k roku 1953. V roce 1970 K. Valoch a V. Gebauer vyzvedli na dně tehdejšího průkopu silně eolizovaný sekáč. Další kamenná industrie společně s fragmentem holenní kosti (tibie) jelena a dvěma dalšími úlomky kostí se nacházela v PK V a PK VI (objeveno roku 1973). Koncem 70. a počátkem 80. let 20. století provedli výzkum profilu Libuše Smolíková s Jiřím Kovandou, při němž definovali pět fosilních půdních pedokomplexů PK V až PK X (od holsteinu po cromer; chybí PK IX) v superpozici se dvěma různě starými interglaciálními malakofaunami. V roce 1983, těsně před zavezením prostoru cihelny, zachránil Jiří Svoboda jádro z křemenného valounu, jež může spadat do období starého nebo středního paleolitu. Nález byl situován na svrchní etáži nad klasickým profilem.
Nálezy jsou uloženy ve sbírkách Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea a Archeologického ústavu AV ČR Brno.


poznámky

Cihelna ležela vlevo od silnice vedoucí z Brna do Ochozu ve sníženině pod hospodářským stavením ”Růženin dvůr”; v mírné kotlině ohraničené na severu Brněnskou vyvřelinou a na jihu ostrůvky jurského vápence Nové hory a Stránské skály. Sama cihelna byla položena na mírně k jihu ukloněném svahu, v nadmořské výšce 270 metrů. Podle mapového listu M-33-106-A-d-3 z roku 1967 je značka cihelny umístěna cca 500 metrů jihozápadně od Růženina dvora mezi ulicemi Velkopavlovická a Jedovnická.



osoby

Karel Valoch
Zkoumal lokalitu.


ulice

Jedovnická
Poblíž cihelny Velkopavlovická
Poblíž cihelny


prameny, literatura

Los



Aktualizováno: 25. 03. 2024