Sladkého 13/537, Vysokoškolské koleje Masarykovy univerzity

Vysokoškolské koleje Masarykovy univerzity

historický název

Internát India, Domov techniků První brněnské strojírny

ulice

charakteristika

Komplex budov, dodnes sloužících jako ubytovací zařízení pro studenty, vznikl jako jedna z prvních realizací architekta Jana Dvořáka (1925–1998) v letech 1963–1965. Investorem stavby se stala První brněnská strojírna.

území

Brno-Komárov

majitelé

- První brněnská strojírna
- Správa kolejí a menz Masarykovy univerzity

zajímavosti

Internát India se měl stát přechodovým článkem k nové úpravě průčelí panelových domů v Brně.

poznámka

Při stavbě byl dodržen na první pohled jednotný princip jednoduchých přímek a linií, jehož estetický účinek byl umocněn zvýrazněním plasticity fasád typických pro pozdní funkcionalismus. Svou čistotou a přísností tak navázal na brněnskou meziválečnou tvorbu. Původně byla stavba zvýrazněna pomocí barevných kontrastů v podobě jasně žlutých záclon a tmavomodrých okenních rámů (dnes vyměněných za bíla plastová okna).

vznik

1960–1962 (projekt); 1963–1965 (stavba)

stavební vývoj

Dominantu tvoří podélná šestipodlažní budova (ubytovací část s kapacitou 240 jedno a dvoulůžkových pokojů), ke které jsou napojeny dva přízemní trakty tak, že objekt má půdorys kříže. Konstrukci hlavní budovy tvoří železobetonový skelet, takže všechny obvodové stěny, stropy i střešní konstrukce jsou ze železobetonových panelů. Vnitřní příčky budovy jsou vyzděny z cihel. Stejně tak jsou zděné oba nižší trakty (východní i západní). Hlavní šestipodlažní část je členěna horizontálně pásovými okny. V kontrastu k ní jsou oba nižší objekty členěny vertikálně na výšku orientovanými okny. Vstup do budovy je situován v západním traktu.

Součástí exteriéru stavby byla oboustranná dekorativní zeď od Ladislava Martínka, umístěná u vstupu do budovy. Interiér budovy byl v rámci zakázky doplněn o umělecká díla Milana Klvani a Pavla Navrátila. Jedná se o oboustranný keramický reliéf ve vstupním prostoru budovy a dvojice reliéfů ve společenském sále. Zatímco exteriérová reliéfní stěna byla z místa v roce 2010 odstraněna, díla v interiéru budovy zůstala zachována. Díky novému funkčnímu uspořádání interiéru budov - jako např. druhotné osazení bezbariérové rampy do vstupní haly objektu a přeměna společenského sálu na síl sportovní - se díla ocitla v zcela jiném vizuálním kontextu.

obrazy