EON Česká republika


    historický název

    Palác J. Kellera, Západomoravské elektrárny, Generální ředitelství JME, a. s.


    ulice

    Lidická 36/1873


    území

    Brno-Černá Pole


    majitelé

    - Josef Keller (1819–1904), majitel přádelny ovčí vlny, od roku 1858 měl majetkový podíl v bývalé Soxhletově textilce
    - Karolina Regendsdorferová a Anna von Wessely, dcery J. Kellera
    - Alois O. Samohrd
    - Západomoravské elektrárny (od roku 1922)


    stavební vývoj

    Továrník J. Keller vlastnil od roku 1852 dva domy na dnešní Lidické ulici. Rozlehlá novostavba vzniklá na jejich místě, provedená v letech 1880–1881 s vyhraněným smyslem pro monumentalitu, byla jednou z největších brněnských palácových staveb.
    Celková kompozice průčelí, flankovaného postranními rizality s osami 1(2)+4+3+4+1(2), představuje klasickou pozdně renesanční kulisu s těžkou zónou soklu, vrcholící trojdílným portálem, pianem nobile a s mohutnou korunní římsou, která je ukončena atikou skrývající střechu.
    S měřítkem paláce svojí robustností korespondují rovněž architektonické články. Stejně velkoryse jsou řešeny také interiéry - průjezd s výmalbou v pompejánském stylu nebo řada bohatě dekorovaných reprezentačních salonů v 1. patře. Jim dominuje rozměrná nástropní alegorie z roku 1881 od Eduarda Veitha (1856–1925), upevněná ve štukovém rámu. Osoba malíře, od 80. let spolupracovníka ateliéru Fellner a Helmer, může autorství Kellerova paláce alespoň hypoteticky nasměrovat do jejich vídeňské projekční kanceláře. Průčelí má navíc téměř shodné rysy s bočními fasádami brněnského Městského divadla, které vznikalo v téže době.

    V roce 1922 palác odkoupily Západomoravské elektrárny, pro které v letech 1930–1931 navrhoval úpravy interiérů Miloslav Kopřiva.

    V roce 2002 proběhla rekonstrukce dvou domů v uliční frontě, oddělených prolukou, do níž byl vsazen hlavní vstup. Historická neorenesanční budova byla rekonstruována, vnitřní dispozice byly vyčištěny, do znovuotevřených světlíků byly vsazeny panoramatické výtahy. Budova získala novou fasádu, byla zdůrazněna pásová okna, parapety byly opláštěny smaltovaným sklem. Přízemí bylo vtaženo dovnitř, předsazena stěna z podsvětleného pískovaného skla.

    Realizace: 2002.
    Investor: Jihomoravská energetika, a. s.
    Autoři: Pavel Kučera, Filip Rubáš - ARCHSTUDIO, s. r. o.


    prameny, literatura

    městská část

    významné osoby

    Ferdinand Fellner ml.
    Hermann Gottlieb Helmer
    Josef Augustin Keller
    tento palác postavil v letech 1880–1881 Josef/Jakob Josef Keller
    bydliště (byl majitelem domu) Eduard Veith
    v roce 1882 zde namaloval nástěnné malby (ženské alegorické postavy)


    související odkazy

    Lk


Aktualizováno: 04. 11. 2013