Dornichgasse
Plankengasse - Plotní
Rossitzer Gasse (Rosická)

brněnská nádraží (Dolní, Hlavní)

Druhá spojnice vybudovaná mezi Vídní a Brnem přes Hrušovany nad Jevišovkou s odbočkou do Znojma přivedla do Brna nejprve vlaky ze Znojma. Zároveň došlo k zprovoznění nové železniční trati v Brně spojující tehdejší "rosické" (dnešní Dolní) nádraží s "horním" (dnešním Hlavním) nádražím podél ulic Plotní a Dornych.

Ernst Johann Herring, významná osobnost při vyjednávání stavby železnice

Již v roce 1859 usilovala železniční společnost StEG o výstavbu paralelní železnice z Vídně do Brna, čímž by propojila Vídeň se svojí železnicí Brno - Česká Třebová - Praha.
Po mnoha tahanicích a boji s konkurenční společností KFNB společnost StEG dosáhla souhlasu s výstavbou železnice z Vídně přes Lávu nad Dyjí, Hrušovany nad Jevišovkou do Střelic.
Mezi Střelicemi a Brnem využila po vzájemné dohodě již existující železnici vlastněnou do té doby společností BRE. V Brně však bylo potřeba propojit se z "rosického" (dnes Dolního) nádraží na "horní" (dnes Hlavní) nádraží, odkud vycházela trať společnosti StEG přes Českou Třebovou do Prahy, což vedlo ke stavbě spojky mezi těmito nádražími.
Spojovací trať byla dvojkolejná, stavěla se patrně od roku 1869 a provoz na ní byl zahájen 15. 9. 1870. Tímto dnem také začali cestující "rosickým" nádražím pouze projíždět, vlaky zastavovaly až na "hlavním" nádraží. Je docela pravděpodobné, že cestující na "rosickém" nádraží nastupovali a vystupovali až v roce 2013 v souvislosti s rozsáhlou výlukou železniční dopravy na brněnském hlavním nádraží.
Dnem 15. 9. 1870 byla zároveň zahájena železniční doprava mezi Brnem, Hrušovany nad Jevišovkou a Znojmem (provoz z Hrušovan nad Jevišovkou do Stadlau u Vídně byl zahájen až 24. 11. 1870).

Společnost StEG zkoušela prorazit svůj záměr spojit Vídeň s Prahou mnohými způsoby.
Kromě prvotního návrhu z roku 1859 například v roce 1863 odkoupila část akcií společnosti BRE ze zištných důvodů - již tehdy by jí existující Brněnsko-rosická dráha pomohla dostat se do Brna. Železniční společnost KFNB se pochopitelně konkurenci bránila, v roce 1863 spor vyhrála. Poté železniční společnosti taktizovaly, vznikaly a zanikaly návrhy trasování železnice.
O několik let později se však situace změnila, společnost StEG uspěla a 1. 12. 1866 obdržela koncesi pro stavbu dráhy z Vídně do Střelic, odkud dále do Brna opravdu nakonec využila železnici BRE.
V Horních Heršpicích došlo k přeložení tratě ve směru Střelice - Brno společnosti BRE tak, aby vlaky mimoúrovňově (nadjezdem) míjely trať společnosti KFNB Břeclav - Brno. Po této přeložce se začalo jezdit 15. 7. 1870.

19. 11. 2009
Zahájení pravidelné dopravy na přeložce železniční trati mezi Horními Heršpicemi a Dolním nádražím 15. 12. 1970
Zahájení pravidelné dopravy na železniční trati mezi Židenicemi a Horními Heršpicemi (nákladní průtah) 17. 7. 1946
Zahájení pravidelné dopravy na železniční spojce v Horních Heršpicích 28. 4. 1904
Zahájení pravidelné dopravy na železniční spojce mezi Hlavním nádražím a Horními Heršpicemi (střelická spojka) 25. 8. 1887
Zahájení pravidelné nákladní dopravy na železniční trati mezi Dolním nádražím a Židenicemi
další události (2)...

Ernst Johann Herring
významná osobnost při vyjednávání stavby železnice

Hlavní nádraží
Nádražní 1/418

Brno-střed

tsch