Internetová encyklopedie dějin Brna

Založení spolku pro stavbu katolických chrámů v diecézi brněnské

Založení spolku pro stavbu katolických chrámů v diecézi brněnské


  • 20. 1. 1907 


  • charakteristika

    V průběhu 19. století nebyl na území tehdejšího Brna postaven žádný nový katolický farní kostel. Ačkoli se město stále rozrůstalo a kostely byly přeplněné, musely stačit sakrální stavby z dřívějších dob.
    Následkem reforem císaře Josefa II. získala farní nebo filiální statut řada někdejších klášterních kostelů v centru města, např. kostely sv. Tomáše, sv. Michala, Nanebevzetí Panny Marie (jezuitský), sv. Maří Magdaleny; dost kostelů a kaplí však bylo zrušeno.
    Počet obyvatel Brna stále vzrůstal a po roce 1900 už neúnosná kapacitní situace vyžadovala řešení.
    Proto se dne 20. ledna 1907, o slavnosti Nejsvětějšího Jména Ježíšova, sešli duchovní i laici, aby založili Spolek pro stavbu katolických chrámů v diecézi brněnské. Předsedou byl zvolen biskup Dr. Pavel hrabě Huyn, hlavní iniciátor založení spolku, místopředsedy se stali právník Dr. Josef Koudela a Ferdinand hrabě Spiegel-Diesenberg, křesťanský politik a poslanec Moravského zemského sněmu.


  • poznámka

    V provolání, jímž se tento spolek obrátil na širokou veřejnost, byl připomenut příklad Vídně, „kde na rozsáhlých předměstích chrám za chrámem z milodarů se buduje“, a to s podporou císaře Františka Josefa I.
    Ač územní působnost spolku zahrnovala celou brněnskou diecézi, v citovaném provolání byla věnována výhradní pozornost jejímu sídelnímu městu: „V Brně samém ve farnosti svatotómské je 30 000 katolíků a pouze jediný kostel; u sv. Maří Magdalény je přes 20 000 duší a kostel ani ve farnosti nestojí; v Zábrdovicích náleží bezmála 40 000 katolíků k jedinému kostelu. Pováží-li se, že na venkově mnohdy kostel je už pro několik set duší, je zřejmo, že nemůže jediný kostel postačiti duchovním potřebám tolika tisíců. (...) Hlavně důležito bylo by vystavěti kostely na Křenové, pak směrem k Juliánovu a k Žabovřeskám.“
    Velká brněnská předměstí měla tehdy statut samostatných obcí, a to až do ustanovení Velkého Brna v roce 1919.
    První a největší akcí spolku bylo vybudování kostela na Křenové, historické předměstské ulici, druhdy se statutem samostatné obce, jež byla přičleněna k Brnu v roce 1850. Duchovní správa pro území jižních a jihovýchodních předměstí Brna byla vykonávána z kostela sv. Maří Magdalény, ten se však nacházel mimo území farnosti. Proto padla volba právě na Křenovou, což mělo ještě další důležitý důvod: pro stavbu kostela a fary město bezplatně poskytlo pozemek.


  • prameny, literatura


  • osoby

    Pavel Huyn
    biskup brněnský, iniciátor založení spolku a jeho předseda Josef Koudela
    místopředseda spolku


  • stavby

    Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie
    Křenová 21


  • autor

    Ma


Aktualizováno: 08. 07. 2018